Alexej Petrovič: Porovnání verzí

O sedm měsíců později, v srpnu [[1716]], vyzval car [[Petr I. Veliký|Petr I.]] svého syna naposledy k tomu, aby se trůnu nevzdával a pokusil se věnovat politice. Pozval jej do [[Kodaň|Kodaně]], kde měl diplomatické jednání. Alexej se tedy v září 1716 vydal i se svou milenkou Afrosinijou naoko do Kodaně. Z [[Gdaňsk]]a ale nepokračoval správným směrem, nýbrž zamířil do [[Vídeň|Vídně]], za svým bývalým [[švagr]]em [[císař]]em [[Karel VI.|Karlem VI.]] Císař Alexejovi pomoc neodepřel, ale osobně jej přijmout nemohl, aby proti sobě nepopudil Petra I. Alexej se tedy s císařovým tichým souhlasem ukryl v pevnosti [[Ehrenberg (hrad)|Ehrenberg]] v [[Tyrolsko|Tyrolsku]]. Agenti Petra I. careviče brzy vypátrali a císař jej tedy nechal ukrýt v pevnosti [[SanktCastel Sant'Elmo|pevnosti sv. Eliáše]] v [[Neapol]]i, kam Alexej dorazil v květnu [[1717]]. Ale ani zdejší pobyt nezůstal dlouho utajen. 8. října 1717 přijeli do Neapole ruští pověřenci Tolstoj a Rumjancev, kteří předali Alexejovi dopis od jeho otce. Dopis byl psán v nezvykle mírném a srdečném tónu. Naivní Alexej se nechal přesvědčit k návratu do [[Rusko|Ruska]] pod podmínkou, že bude moci žít v klidu na venkově a bude se moci oženit se svou těhotnou milenkou Afrosinijí. Uchlácholen otcovými sliby opustil v lednu 1718 svůj azyl a odjel zpět domů.