Wikipedie

Matěj vůdce: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Cat-a-lot: odstranění kategorie Osobnosti husitství
typo, linky, ref, kat.
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Matěj vůdce''' žil(datum nanarození přelomunení 14.známo, apopraven 15.roku století.1409 Bylv [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]) byl vůdcem tlupy [[Loupežník|lapků]], škodící na zboží [[Rožmberkové|Rožmberků]] a královského města [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Je známý zvláště díky tomu, že se k jeho skupině někdy mezi lety 1407–1408 přidala další tříčlenná lapkovská skupinka, ve které se nacházel [[Jan Žižka]], jeho bratr a jistý Jindřich. Operačním prostorem této tlupy byly tedy [[Jižní Čechy]].
 
Podle Rožmberskýchrožmberských a [[Jihlava|jihlavských]] [[Smolná kniha|popravčích knih]] z té doby jsou členy Matějovy skupiny kromě Žižky, jeho bratra a již zmíněného Jindřicha také [[Jan Koluch]] z Pňové Lhoty a jeho syn Janek, Martin Brada Plachtík, Jindřich z Doudleb, Halba z Chotěboře, Jiřink z Plzeňska, Hansl Uher, Jan Holý řečený Maříček, Sýkora, Jilmiš, Polák, Vítek, Byňovec a další. Matěj byl nepochybně zchudlým [[Zeman (šlechtic)|zemanem]], stejně jako mnoho jeho druhů. Většina zemanů měla s sebou své pacholky, takže se jednalo o poměrně velkou skupinu. Většinou se živili loupežemi na silnicích, přepadáváním kupců a jiných lidí.
 
==Zápisy z Rožmberské popravčí knihy==
O činnosti Matějovy tlupy se dozvídáme pouze z tzv. Popravčíchpopravčích knih, do kterých se zapisovaly výpovědi vyslýchaných provinilců.▼
 
Tak např. o Janu Žižkovi se dozvídáme informace z výslechu jistého Pivce, patřícího k čeledi pana [[Jan Sokol z Lamberka|Sokola z LemberkaLamberka]], který vše vyslechl od druha Žižky, jistého Jana Holého. Další informace pak vypověděl na Žižku při výslechu samotný Matěj vůdce. O Žižkovi se tak dovídáme, že ''„pobral vozy páně z Rožmberka a spolu s bratrem svým a Jindřichem (Doudlebským) vzal slanečky kdesi, zabil jednoho člověka páně Jindřicha Rožmberského, s Martinem Bradou a střelci jeho jal jakéhosi Podolce a Albrechta, bratra Jana Lysého, pro peníze, chtíce je na nich míti, jinde zase s Jiřinkem, Halbou, Hanslem Uhrem a Polákem pobral zboží kupecké a jiné, kteréž odvezli do Rakous, jindy opět zboží na silnici u Mirotic nedaleko Píska, jindy na silnici u Strážkova společně s jakýmsi Karlíkem Míšňanem drahně sukna, kteréž odnesli na Jemnici v Moravě“''.<ref>{{Citace monografie▼
▲O činnosti Matějovy tlupy se dozvídáme pouze z tzv. Popravčích knih, do kterých se zapisovaly výpovědi vyslýchaných provinilců.
| příjmení1 = Tomek
 
| jméno1 = Václav Vladivoj
▲Tak např. o Janu Žižkovi se dozvídáme informace z výslechu jistého Pivce, patřícího k čeledi pana Sokola z Lemberka, který vše vyslechl od druha Žižky, jistého Jana Holého. Další informace pak vypověděl na Žižku při výslechu samotný Matěj vůdce. O Žižkovi se tak dovídáme, že „pobral vozy páně z Rožmberka a spolu s bratrem svým a Jindřichem (Doudlebským) vzal slanečky kdesi, zabil jednoho člověka páně Jindřicha Rožmberského, s Martinem Bradou a střelci jeho jal jakéhosi Podolce a Albrechta, bratra Jana Lysého, pro peníze, chtíce je na nich míti, jinde zase s Jiřinkem, Halbou, Hanslem Uhrem a Polákem pobral zboží kupecké a jiné, kteréž odvezli do Rakous, jindy opět zboží na silnici u Mirotic nedaleko Píska, jindy na silnici u Strážkova společně s jakýmsi Karlíkem Míšňanem drahně sukna, kteréž odnesli na Jemnici v Moravě“.
| titul = Jan Žižka
| vydavatel = J. Otto knihtiskárna
| místo = Praha
| rok = 1879
| počet_stran = 227
| strany = 6
}}</ref>
 
Samotný Matěj vyznal roku 1409 na mučidlech v Českých Budějovicích, že:
Řádek 31 ⟶ 39:
 
Po roce 1405, kdy došlo k narovnání mezi králem Václavem IV. a Rožmberky, byl každý další boj proti Rožmberkům považován i za protivení se králi. Zároveň již v únoru roku [[1402]] přijal zemský soud usnesení odsuzující všechny druhy jednání, kvalifikované jako ''moc'' a roku [[1404]], již po návratu krále ze zajetí, bylo toto usnesení znovu potvrzeno. Toto jednání zahrnovalo nejen např. vojenskou službu proti zemi, silniční loupeže či přechovávání a ukrývání vyhlášených zhoubců a škůdců, ale také zákaz opovědi, neboli vyhlášení nepřátelství mezi šlechtici. A právě tu použili někteří zemané v Matějově tlupě (mj. i Jan Žižka), protože to byla jediná možná zbraň proti bezpráví, páchaném na nich vyšší šlechtou. Roku [[1407]] navíc Jindřich III. Rožmberský přesouvá svou pozornost od záležitostí Rožmberků v Rakousích na Jižní Čechy a začíná se tvrdě vypořádávat s loupežnickými tlupami. Matějovu tlupu tak někteří její členové opouštějí, např. Jan Žižka dostává roku [[1409]] milost od samého krále Václava IV., jiní končí na popravišti (Byňovec, Koluchův syn Janek a další). Samotný Matěj vůdce byl dopaden v roce 1409, v Českých Budějovicích byl podroben útrpnému právu a nakonec byl tamtéž také oběšen.
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
Řádek 43 ⟶ 54:
[[Kategorie:Zbojníci|Matěj vůdce]]
 
[[Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti|Matěj vůdce]]
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]]
[[Kategorie:Narození 14. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 1409]]
[[Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Čeští loupežníci]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Matěj_vůdce“