Fokker G.I: Porovnání verzí

| hlavní uživatel = [[Nizozemské královské letectvo]]<br
| více uživatelů = />[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]

Na začátku druhé světové války patřil Fokker G.I mezi modernější stroje. V roce [[1934]]{{Fakt/dne|20180621144443|}} začala firma Fokker s vývojem moderní nové stíhačky pro nizozemskou armádu.{{Fakt/dne|20180614161652|}} Z tohoto návrhu se stal [[těžký stíhací letoun]] s novým poněkud revolučním konceptem{{Fakt/dne|20171204173540|}} ocasních ploch uchycených na dvou ramenech a jedné centrální gondoly [[trup letadla|trupu]]. Toto uspořádání bylo později s úspěchem použito například u amerického stroje [[Lockheed P-38 Lightning|P-38 Lightning]] a nebo na německém [[Focke-Wulf Fw 189|Fw 189]]. Stroj kombinoval roli [[Těžký stíhací letoun|těžkého stíhače]], [[Stíhací bombardér|stíhacího bombardéru]] a [[Průzkumný letoun|průzkumného letadla]].

[[Prototyp]] (pozn. značka X-2, později s trupovým číslem 341) vzlétl, pilotován československým [[zkušební pilot|zkušebním pilotem]] [[Karel Mareš (vojenský letec)|Karlem Marešem]],<ref name=Mareš/><ref name = IvPe1>{{Citace periodika

| issn = 1210-1427}}</ref>{{#tag:ref|Některé prameny jej mylně označují za firemního zkušebního pilota[[pilot]]a. Pplk. Mareš byl v té době velitelem Leteckého zkušebního oddílu [[Vojenský technický a letecký ústav|VTLÚ]], a [[letecký výrobce|společnost]] Fokker navštívil v souvislosti s probíhajícím výběrem lehkého [[bombardér]]u pro [[Československé letectvo]]. Zálet stroje G.I mu pravděpodobně byl [[Anthony Fokker|Anthony Fokkerem]] umožněn coby gesto vyjadřující důvěru firmy v kvality dosud nevyzkoušeného prototypu.<ref name=Mareš/>|group="pozn."}} 16. března [[1937]] z [[Letiště Eindhoven|letiště Welschap]], poháněný dvěma [[hvězdicový motor|hvězdicovými motory]] [[Hispano-Suiza 14AB|Hispano-Suiza 14Ab-80-02]] o výkonu po 500 kW,<ref name="Němeček" /> ty však musely být pro jejich nespolehlivost,<ref name = IvPe1 />{{rp|4}} zejména po incidentu kdy jeden zcela selhal při zkouškách letu střemhlav, přičemž z něj vymrštěné součásti poškodily [[ocasní plochy]],<ref name = Klaauw />{{rp|4}} nahrazeny [[letecký motor|motory]] [[Pratt & Whitney R-1535|Pratt & Whitney SB-4G Twin Wasp Junior]] po 550 kW.<ref name="Němeček" />{{#tag:ref|Podle jiného pramene se tak stalo na požadavek nizozemského armádního letectva.<ref name = Němeček /> Nizozemské letectvo sice podmiňovalo objednávku letounu instalací odlišných motorů, ovšem typu [[Bristol Mercury|Bristol Mercury VIII]], který již užívalo, nebo plánovalo užívat, u dalších strojů ve své výzbroji<ref name = Klaauw />{{rp|4}} a o variantu s motory Wasp zpočátku nejevilo zájem.<ref name = IvPe1 />{{rp|4}}|group="pozn."}}

Sériové stroje varianty objednané [[Nizozemské královské letectvo|Nizozemským armádním letectvem]] v počtu 36 kusů<ref name = Klaauw />{{rp|5}} a nesoucí označení '''G.IA''' měly mírně zvětšené rozměry umožňující instalaci dvojice britských motorů [[Bristol Mercury|Bristol Mercury VIII]] o výkonu po 588 kW, vybranými z důvodu sjednocení se standardním nizozemským stíhacím typem [[Fokker D.XXI]]. Jejich výzbroj tvořilo osm pevných kulometů [[M1919 Browning|FN-Browning M36]]<ref name = IvPe1 />{{rp|4}}<ref name = Klaauw />{{rp|7}}{{#tag:ref|Podle jiného pramene se jednalo o [[Madsen (kulomet)|kulomety Madsen]] stejné ráže.<ref name = Němeček />|group="pozn."}} v přídi a jeden pohyblivý v zádi, ráže 7,9 mm s 500 náboji na zbraň u pevných, a 600 u pohyblivého.<ref name = IvPe1 />{{rp|4}} Dvoumístné letouny obdržely trupová čísla 300 až 335, přičemž jako první vzlétl stroj č. 301 9. listopadu [[1938]], následovaný č. 300 v listopadu. Stroj č. 302 sloužil jako předváděcí s hydraulicky ovládanými [[aerodynamická brzda|aerodynamickými brzdami]] pod [[křídlo letadla|křídlykřídlem]], ve zvažované roli [[Střemhlavý bombardér|střemhlavého bombardéru]], nabízeného [[Švédské letectvo|Švédskému letectvu]]. Č. 304 byl nejprve dodán jako průzkumný s tříčlennou osádkou a prosklenou gondolou pod trupem, později byl přepracován na standard.