Indie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Geografie: rozšíření |
|||
Řádek 344:
Indie, zabírající velkou část indického subkontinentu, se rozkládá na jihu Asie od 8° až k 37° severní šířky. Na severu je od svých sousedů dělena [[Himálaj]]ským pohořím; indický subkontinent, který směrem na jih probíhá do špičky, je obklopen [[Indický oceán|Indickým oceánem]]: na západě [[Arabské moře|Arabským mořem]], na východě [[Bengálský záliv|Bengálským zálivem]]. Indií protékají tři velké řeky [[Indus]], [[Ganga]] a [[Brahmaputra]].
Pobřeží je dlouhé okolo 6 tisíc kilometrů a je poměrně málo členité. Jen na západě jsou dva větší [[poloostrov]]y [[Kačchský poloostrov|Kačchský]] a poloostrov [[Káthijávárský poloostrov|Káthijávar]]. Část západního pobřeží od [[Khambhátský záliv| Khambhátského zálivu]] po [[Panadží]], se nazývá [[Konkán]]. Dále na jih pokračuje jako lagunové [[Malabárské pobřeží]]. Nejjižnějším bodem pevninské části Indie a poloostrova [[Přední Indie]] je mys [[Comorin]]. Ostrov [[Srí Lanka]] odděluje od Indie [[Mannárský záliv]] a [[Palkův průliv]]. Jižní část východního pobřeží Indie, mezi ústím [[Kávérí]] a [[Krišna (řeka)|Krišny]], se nazývá [[Koromandelské pobřeží]]. Součástí Indie jsou i souostroví [[Andamany a Nikobary]] v [[bengálský záliv|Bengálském zálivu]] a [[Lakadivy]] a ostrov [[Mimikoj]] v [[Arabské moře|Arabském moři]].
=== Geologie ===
Indie leží z velké části na [[Indická deska|indické desce]] – severní části [[indoaustralská deska|indoaustralské desky]], jejíž [[kontinentální kůra]] tvoří [[indický subkontinent]]. Geologicky lze povrch Indie rozdělit od jihu k severu na tři hlavní části: stará centrální krystalická [[Dekánská plošina]] (též Dakkhin), [[Indoganžská nížina]] a velehorská oblast na severu. Dekánská plošina, která je rozčleněná zlomy a poklesy, se mírně svažuje od pohoří [[Západní Ghát]] na západě k [[Východní Ghát|Východnímu Ghátu]] na východě. Mezi Dekánskou plošinou a velehorami se rozkládá rozlehlá Indoganžská nížina.
Na západě od nížiny leží stepní a pouštní oblast [[Thár]], vyplněná koryty občasných toků a písečnými přesypy. Na severovýchodě a severu státu se vypíná předhůří [[Siválik]] a mohutné velehorské masivy [[Himálaj]]e a [[Karákoram]]u, pokryté horskými [[ledovec|ledovci]]. Právě v pohoří Himálaj se nachází nejvyšší [[hora]] Indie a třetí nejvyšší hora světa [[Kančendženga]], měřící 8586 m n. m. Tyto velehory vznikly tektonickým vyzdvižením povrchu, kdy se podsunula Indická litosférická deska pod Asijskou.
Současný tvar získaly třetihorním alpínsko-himálajským vrásněním. Ve východní části země se táhnou hraniční pohoří, jako jsou Patkai Range a Letha Range, které přesahují 3800 m n. m. a náhorní plošina Khasi Hills.
Podnebí Indie se liší, od tropického na jihu až po mírné na severu země. Části Indie, které leží v Himálaji mají podnebí [[tundra|tundry]]. Většina dešťů je způsobena [[monzun]]y.
== Ekonomika ==
| |||