Arménské království: Porovnání verzí

Kořeny království lze dosledovat k [[Arménie (satrapie)|satrapii]] [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše (Persie)]], která byla vytvořena z území [[Urartu]] (860 př.n. l. - 590 př.n. l.) poté, co byla dobyta [[Médie|Médskou říší]] v roce 590 př.n. l. Satrapie se stala královstvím v roce 321 př.n.l. během vlády orontské dynastie, po dobytí [[Írán|Persie]] [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]]. Alexandr nejprve Arménii připojil a v roce 330 př. n. l. hlavním městem vyhlásil [[Armavir]] (bývalé urartské město Argishtihinili). Zdá se pravděpodobné, že politický systém Arménie zůstal hodně podobný tomu za Peršanů, odborníci orontské krále v této éře označují za polo-nezávislé (na Makedonii).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Orontid Dynasty
| periodikum = Ancient History Encyclopedia
| url = https://www.ancient.eu/Orontid_Dynasty/
| datum přístupu = 2019-11-15
}}</ref> V této době se také zformovala také místní dědičná šlechta, tzv. nachararové, takže lze hovořit o zárodcích [[feudalismus|feudálního]] systému. Změna přišla s rokem 321 př. n. l., kdy [[Seleukovská říše|Seleukovci]] ovládli asijskou část Alexandrovy říše. Seleukovci ponechali orontským panovníkům velkou autonomii, a proto se rok 321 př. n. l. rovněž uvádí jako rok vzniku Arménského království. Nezávislost na Seleukovském mocenském centru je dokazována nejen titulem králů, který Orontové získali, ale i ražbou vlastních mincí. Pod vlivem Seleukovské říše došlo ke značné [[Helenizace|helenizaci]] oblasti, přesněji k pozoruhodné směsi lokálních, perských a řeckých kulturních prvků. Byla založena i nová města, např. [[Samosata]], [[Arsamosata]] nebo [[Arsameia]]. Pod tlakem Seleukovců bylo Arménské království rozděleno na dvě části - Armenia Maior a Sofene.