Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu: Porovnání verzí

{{Infobox - politik

| jméno = Arthur Wellesley

 

Arthur Wellesley (původně Wesley, ale sám si roku [[1789]] pravopis svého příjmení změnil na Wellesley) se narodil jako čtvrtý syn Garreta Wesleye, 1. hraběte z Morningtonu, a jeho ženy Anny. Je pravděpodobné, že se narodil v [[Dublin]]u. Jako datum narození se uvádí buď [[29. duben]], nebo [[1. květen]] [[1769]], ale jeho životopisci pokládají za pravděpodobnější datum 1. května.

Studoval na škole v Dangamu, později na Whyteho akademii v [[Dublin]]u a nakonec na Brownově škole v [[Kensington a Chelsea (londýnský obvod)|Chelsea]]. Poté přestoupil na [[Eton College]], kde studoval v letech [[1781]] až [[1784]]. Malé úspěchy na této škole a nedostatek financí po smrti jeho otce vedly roku [[1785]] k přestěhování Arthura a jeho matky do [[Brusel]]u.

 

 

== Návrat domů ==

Roku [[1806]] byl za [[Toryové|Torye]] zvolen do parlamentu a dva roky zastával funkci správce Irska. Roku [[1807]] se stal členem tajné rady. Jeho politickou [[Kariéra|kariéru]] přerušila výprava do Evropy, kde se měl připojit k akcím proti francouzskému vojsku na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrovu]].

 

== Španělská válka za nezávislost ==

 

[[Napoleon Bonaparte]] ovládal Evropu a roku [[1807]] nařídil vpád do [[Portugalsko|Portugalska]] a [[Španělsko|Španělska]]. Wellesley se připravoval na výpravu do [[Venezuela|Venezuely]], ale poté co vzpoura proti okupaci Francouzi v [[Madrid]]u zahájila Španělskou válku za nezávislost, byl se svým vojskem vyslán do [[Portugalsko|Portugalska]]. Roku [[1808]] porazil Francouze v bitvách u Rica a Vimeria, ale byl nucen odstoupit z velitelské funkce po druhé bitvě. Generál Dalrymple poté podepsal kontroverzní dohodu ze Sintry, která určovala, že [[Royal Navy|britské královské námořnictvo]] dopravilo francouzské vojáky z [[Lisabon]]u.

 

== Bitva u Waterloo ==

 

[[Soubor:Jan Willem Pieneman00.jpg|náhled|Wellesley v bitvě u Waterloo]]

[[26. únor]]a [[1815]] Napoleon unikl z [[Elba|Elby]], vrátil se do Francie a v květnu obnovil svou vládu v zemi. Wellesley proto odjel z [[Vídeň|Vídně]] a dorazil do [[Belgie]], kde převzal velení nad britsko-německou armádou a spojeneckým vojskem nizozemsko-belgickým, které byly podporovány [[Prusko|pruskými]] silami vedenými Gebhardem von Blücherem. Francouzi vtrhli do Belgie, porazili pruské vojsko u Ligny a vybojovali nerozhodnou bitvu s Wellingtonovým vojskem. Spojenecké vojsko bylo nuceno ustoupit, aby nabralo nové síly.

Byl konzervativním premiérem a obával se, že by se anarchie iniciovaná [[Velká francouzská revoluce|francouzskou revolucí]] mohla rozšířit i do Británie. Jeho hlavním tématem prvního období jako předsedy vlády byla emancipace katolíků. Tato snaha narazila na velký odpor především ve [[Sněmovna lordů|Sněmovně lordů]], kde ji Wellington obhajoval v jednom ze svých nejlepších projevů. Zákon završující emancipaci katolíků (''Catholic Relief Act 1829'') byl přijat přes odpor mnoha Toryů a Wellington se musel spolehnout na pomoc Whigů.

 

 

== Pozdní období ==

 

{{DEFAULTSORT:Wellesley Arthur}}

[[Kategorie:Premiéři Spojeného království]]

[[Kategorie:Britští maršálové]]

[[Kategorie:Ruští maršálové]]

[[Kategorie:Osobnosti napoleonských válek]]

[[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]]

[[Kategorie:Nositelé Řádu lázně]]

[[Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice]]

[[Kategorie:Osobnosti na britských bankovkách]]

[[Kategorie:Narození v Dublinu]]