|
| strany 49
| isbn = 80-85899-41-8
| strany = 49
}}</ref>|group="pozn."}} Přemysl nakrátko ovládl i [[Řezno]], ale kvůli nedostatku potravin bylo jeho vojsko donuceno ustoupit do Chebska. Neúspěšně skončil i Bruno, jehož vojsko Jindřich Dolnobavorský vytlačil do Salcburska. Poté co na podzim utichly válečné akce, udeřil koncem listopadu Jindřich na Pasov. Následoval toho roku už druhý český vpád do Bavorska, při kterém česká vojska dobyla Ried. K zastavení bojů došlo až v zimě. Mír byl uzavřen za nejasných okolností roku 1267.<ref>Velké dějiny III., 108−111</ref><ref>České dějiny I./IV., s. 143−147</ref>
| příjmení2 = Bravermanová
| jméno2 = Milena
| odkaz na autora2 = Milena Bravermanová
| titul = Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů
| vydavatel = Libri
* [[Police nad Metují]] (Přemysl je na město pouze povýšil)
* [[Polička]]
* [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbro]] (Přemysl jhoho na město pouze povýšil)
* [[Sušice]]
* [[Tachov]]
== Hodnocení osobnosti a vlády ==
Hodnocení Přemyslovy osobnosti a vlády se u historiků různí. [[František Palacký]] Přemysla představil jako vynikajícího panovníka oplývajícího moudrostí, bystrým rozhledem, politickou obratností, statečností a odvahou, energickým vládním nasazením i organizačními schopnostmi a smyslem pro řád. Zároveň mu však vyčetl vstřícné chování k Němcům, které Přemysla podle Palackého nakonec stálo život, když se stal obětí německé zrady v osobě Rudolfa Habsburského.<ref>Dějiny národu českého, s. 185−217</ref> Důkladně zapracované ''Dějiny krále Otakara II. Českého a jeho doby'' (''Geschichte König Ottokars II.: Von Böhmen und Seiner Zeit'') vydané roku 1866 vídeňským profesorem [[Ottokar Lorenz|Ottokarem Lorenzem]] Přemysla hodnotí převážně negativně. Podle Lorenze Přemyslův vzestup umožnil pouze úpadek Římskoněmecké říše a Přemyslovo soustátí bylo dílem papežské politiky a kuriální přízně, kterou ukončil až lyonský koncil roku 1274. Lorenz Přemyslovi sice přiznal diplomatické schopnosti, za to mu však přiřkl bezostyšnost a kořistnickou vypočítavost.<ref>{{Citace monografie
Hodnocení Přemyslovy osobnosti a vlády se u historiků různí. Přemyslův odkaz získal nový rozměr po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]]. Pobělohorští historici jako [[Pavel Stránský ze Záp|Pavel Stránský]] Přemysla považovali za největšího z českých panovníků. Podobně Přemysla vyzdvihoval i [[František Pubička]] a [[František Martin Pelcl|František Pelcl]] na sklonku 18. století. V roce 1825 na vídeňské scéně objevilo drama [[Franz Grillparzer|Franze Grillparzera]] ''Krále Otakara štěstí a konec'' (''Konig Ottokars Glück und Ende''), kde byl Přemysl líčen jako pyšný a tyranský vládce.<ref>Přemysl Otakar II., s. 12−13</ref> Odpověď králových obhájců přišla z pera [[František Palacký|Františka Palackého]], který Přemysla představil jako vynikajícího panovníka oplývajícího moudrostí, bystrým rozhledem, politickou obratností, statečností a odvahou, energickým vládním nasazením i organizačními schopnostmi a smyslem pro řád. Zároveň mu však vyčítá vstřícné chování k Němcům, kvůli kterého podle Palackého nakonec stálo život, když se stal obětí německé zrady v osobě Rudolfa Habsburského.<ref>Dějiny národu českého, s. 185−217</ref>
Roku 1866 vydal vídeňský profesor [[Ottokar Lorenz]] důkladně zapracované ''Dějiny krále Otakara II. Českého a jeho doby'' (''Geschichte König Ottokars II.: Von Böhmen und Seiner Zeit''). Podle Lorenze Přemyslův vzestup umožnil úpadek Římskoněmecké říše a Přemyslovo soustátí bylo dílem papežské politiky a kuriální přízně, kterou ukončil až lyonský koncil roku 1274. Přiznal Přemyslovi sice diplomatické schopnost, za to mu ale přiřkl bezostyšnost a kořistnickou vypočítavost.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ottokar
| jméno = Lorenz
| počet stran = 758
| jazyk = de
}}</ref> Role králova obhájce se tentokrát ujal český historik [[Josef Kalousek]], který se vrátil k Palackému a Lorenze se ve svém rozsáhlém spisu (1874) pokusil usvědčit z překrucování a ideologizace.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kalousek
| jméno = Josef
| rok = 1874
| jazyk = de
}}</ref>
}}</ref> Následně se Přemyslem na sklonku 19. století zabýval [[Beda Dudík]], [[Julius Lippert (historik)|Julius Lippert]], [[Adolf Bachmann]], [[Jaroslav Rott]] a [[Jaroslav Goll]], již Přemysla hodnotili víceméně pozitivně. V Rakousku a Německu se v předválečném období Přemyslem Otakarem zaobírali především [[Franz Mayer]], [[Bertold Bretholz]], [[Oswald Redlich]] a [[Arnold Köster]].<ref>Přemysl Otakar II., s. 17−18</ref>
Otakarovské téma se znovu otevřelo ve 30. letech 20. století. Václav Chaloupecký se v roce 1930 zaměřil na Přemyslovu politiku k Uhrám s myšlenkou, že královým záměrem bylo připojení západního Slovenska k Moravě.<ref>Uherská politika, s. 130−189</ref> Česko-polskými vztahy za Přemyslovy vlády se ve stejnou dobu zabýval [[Bronisłav Włodarský]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wlodarski
| jméno = Bronisław
| titul = Polska i Czechy w drugiej połowie XIII i początkach XIV wieku, 1250-1306, napisał Bronisław Włodarski.
| vydavatel = Towarzystwa Naukowego
| místo = Lwów
| rok = 1931
| počet stran = 214
| jazyk = pl
}}</ref> Přemysla před Rudolfem Habsburským v roce 1927 intenzivně obhajoval slovinský historik [[Emilian Lilek]], který se snažil dovodit právní neplatnost Rudolfova opatření, v jehož důsledku Přemysl ztratil alpské země.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lilek
| jméno = Emilijan
| titul = Historische Berechtigung des Tschechoslovakischen Staates auf Revindikation der dem Könige Otakar II. vom deutschen Könige Rudolf von Habsburg auf unrechtmässige und gewaltsame Weise entrissenen Alpenländer Eine politisch-histor. Studie
| vydavatel = Goričar & Leskovšek
| místo = Celje
| rok = 1927
| jazyk = de
}}</ref> Před českou šlechtou krále se v roce 1924 pokusil očistit [[Josef Vítězslav Šimák]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Šimák
| jméno = Josef Vítězslav
| titul = Přemysl II. a panstvo české
| periodikum = Český časopis historický
| ročník = 30
| datum = 1924
| strany = 19−34
}}</ref> který později v roce 1938 poukázal na Přemyslovu vládu jako vrcholící období středověké kolonizace.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Šimák
| jméno1 = Josef Vítezslav
| příjmení2 = Novotný
| jméno2 = Václav
| titul = České dějiny Dílu I. část 5. Středověká kolonisace v zemích českých
| url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:9eb4bdd0-100b-11e8-8485-5ef3fc9ae867?page=uuid:b7b834b0-3789-11e8-b38f-5ef3fc9bb22f
| vydavatel = J. Laichter
| místo = Praha
| rok = 1938
}}</ref> Vztahem Přemysla k české šlechtě se v roce 1232 zabývala také [[Blažena Rynešová]].<ref name=PpV />
== Odraz v literatuře a umění ==
* {{Citace monografie | příjmení = Kuthan | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Přemysl Ottokar II. : König, Bauherr und Mäzen : höfische Kunst im 13. Jahrhundert | vydavatel = Böhlau | místo = Wien, Köln, Weimar | rok = 1996 | počet stran = 460 | isbn = 3-205-98119-7 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kuthan | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 255 | isbn = 80-200-0370-3}}
* {{Citace monografie | příjmení = Lutovský | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Lutovský | příjmení2 = Bravermanová | jméno2 = Milena | odkaz na autora2 = Milena Bravermanová | titul = Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů | vydavatel = Libri | rok = 2007 | počet stran = 223 | kapitola = Pocta padlému králi | strany = 135-140 | isbn = 9788072772285}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mika | jméno = Norbert | odkaz na autora = Norbert Mika | titul = Walka o spadek po Babenbergach 1246-1278 | vydavatel = WAW | místo = Racibórz | rok = 2008 | počet stran = 136 | isbn = 978-83-919765-4-8 | jazyk = polsky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mikovec | jméno = Ferdinand Břetislav | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec | ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler | rok = 1860 | titul = Starožitnosti a Památky země České | vydavatel = Kober a Markgraf | místo = Praha | url = http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:bc47e710-f41d-11dc-9bf1-000d606f5dc6?page=uuid:043c4620-fc7d-11e7-816d-5ef3fc9bb22f | kapitola = Hrob krále Přemysla Otakara II. | strany = 1−6}}
| 