Páni z Lipé: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametrů infoboxu
Drobné úpravy a doplnění
Řádek 1:
{{různé významy|tento=českém šlechtickém rodu|druhý=německém panovnickém rodu|stránka=Páni z Lippe}}
 
{{Infobox - dynastie
| jméno = Páni z Lipé
| znak = Z lipe.jpg
| velikost znaku = 100px
| popisek = Erb pánů z Lipé
| země = [[České království]]
| mateřská dynastie = [[Ronovci]]
| tituly =
| zakladatel = Smil z Tuháně
Řádek 19 ⟶ 18:
| větve rodu = [[Ronovci]], [[páni z Pirkštejna]], [[Páni z Dubé (Ronovci)|Páni z Dubé]], [[Berkové z Dubé]], [[Lichtenburkové]]
}}
'''Páni z Lipé''' jsoubyli starý [[ČešiČeské království|český]] panský rod vzešlý z rozrodu [[Ronovci|Ronovců]]. Své jméno odvozovali od [[Česká Lípa|Lipé]], dnešní [[Česká Lípa|České Lípy]].
 
== Historie ==
Společný předek všech větví [[Ronovci|Ronovců]], [[Smil z Tuháně|Smil Světlický]], se zasloužil i o pány z Lipé. Smilův vnuk [[Chval z Lipé]] založil [[Lipý|hrad i město Lipý]] (dnešní [[Česká Lípa]]), patřilo mu na počátku 14.&nbsp;století území od Žitavy přes [[Lužické hory]] až k České Lípě. Druhým vnukem byl [[Čeněk z Ojvína]].<ref name=“Smejkal“>{{Citace monografie
| příjmení = Smejkal
| jméno = Ladislav
Řádek 34 ⟶ 33:
}}</ref> Rod se ihned rozdělil na lipskou a&nbsp;[[Páni z Pirkštejna|pikrštejnskou větev]].
 
[[Jindřich z Lipé]] (syn Chvala z Lipé) držel [[Žitava|Žitavu]], svým vlivem byl od počátku 14.&nbsp;století považován za druhého muže země po králi. Zasloužil se o uhájení [[Kutná Hora|Kutné Hory]] před císařem Albrechtem, za což obdržel funkci podkomořího. Účastnil se i vypuzení krále [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]] ze země. Byl jedním ze šlechticů, kteří přivedli [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] na naše území, za odměnu získal Žitavu a Jan jej jmenoval zemským hejtmanem a dědičně získal úřad nejvyššího maršálka v království. Často se s někým vadil či dokonce válčil. Byl dlouholetým druhem královny vdovy [[Eliška Rejčka|Richenzy – Rejčky]]. Vlastnil majetek v severních Čechách, Krumlov, [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|Lipnici]], [[Havlíčkův Brod|Brod]] a statky měl i na Moravě, kde se stal hejtmanem a roku [[1329]] zemřel. Jan Lucemburský dal Jindřichovu synovi za ženu svou příbuznou Anežku z Blankenheimu.
[[Soubor:Česká Lípa, hrad Lipý 01.jpg|náhled|223x223pixelů|Pozůstatky hradu Lipý v České Lípě]]
Z jeho čtyř synů vešli ve známost především Jindřich zvaný Železný, který se stal zemský hejtmanem a Jan působící jako hejtman na [[Morava|Moravě]]. I další příslušníci rodu vykonávali úřady zemských hejtmanů či vyšehradského probošta a dědičný úřad nejvyššího maršálka.
Řádek 40 ⟶ 39:
Pertold v letech [[1334]]–[[1343]] zastával funkci [[vyšehrad]]ského probošta. Jan z Lipé velel armádě [[Karel IV.|Karla IV.]] v [[Itálie|Itálii]], kde také padl. Hynek cestoval s císařem po Francii jako význačný představitel české šlechty. Jindřich ([[1415]]–[[1469]]) působil za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] jako moravský hejtman.
 
Největšího bohatství a slávy dosáhl rod za vlády [[Lucemburkové|Lucemburků]], poté však majetek i vliv začal postupně ztrácet, začátkem 16. století musel Jan prodat svá [[Manská soustava|manství]] a z velkého jmění pánů z Lipé již moc nezbylo. Pertold Bohobud se účastnil [[české stavovské povstání|stavovského povstání]], nakonec mu císař [[Ferdinand II. Štýrský]] trest odpustil, přesto úřad nejvyššího zemského maršálka v zemi přešel na [[Berkové z Dubé|Berky z Dubé]].
 
Čeněk z Lipé zemřel roku [[1682]] ve [[Slezsko|Slezsku]] a jím rod vymřel po meči.
Řádek 48 ⟶ 47:
 
== Příbuzenstvo ==
Spojili se s [[Rožmberkové|Rožmberky]], [[Páni z PernštejnaPernštejnové|Pernštejny]], [[Trčkové z Lípy|Trčky]], [[Páni z Kravař|pány z Kravař]], [[Páni z BoskovicBoskovicové|z Boskovic]] či [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|z Kunštátu]].
 
== Reference ==