Syria Palaestina: Porovnání verzí

| počet obyvatel poznámka =

}}

'''Provincie Syria Palaestina''' byla [[římské provincie|římská provincie]], jež po porážce [[povstání Bar Kochby]] roku [[135]] vznikla přeměnou provincie [[Judea]]. V důsledku potlačení povstání se [[Judsko]] značně vylidnilo a centrem [[Židé|židovského]] života se stala [[Galilea]]. Provincie zanikla na konci [[3. století]], kdy ji [[Diocletianus]] v rámci svých správních reforem rozdělil na provincie [[Palaestina I]] (Judsko a [[Samařsko]]) a [[Palaestina II]] (Galilea).

 

Po porážce [[povstání Bar Kochby]] císař [[Hadrianus|Hadrián]] zakázal [[Židé|Židům]] jejich náboženství, nechal popravovat židovské učence a odvést mnoho Židů do zajetí. Židovské osídlení v [[Judsko|Judsku]] se ocitlo v troskách, na místě zbořeného [[Jeruzalém]]a bylo vybudováno pohanské město [[Aelia Capitolina]], do něhož měli Židé vstup zakázán.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Schäfer|jméno=Peter|odkaz na autora=Peter Schäfer|titul=Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=2003|isbn=80-7021-633-6|poznámka=Dále jen Schäfer (2003)|strany=151-155|jazyk=}}</ref> Židovské historické nároky na tuto oblast měly být zapomenuty, k čemuž mělo přispět i přeměnění [[Judea|provincie Judea]] v [[římské provincie|provincii]] Syria Palaestina, která odkazovala na [[Pelištejci|Pelištejce]], dávné nepřátele Židů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Segert|jméno=Stanislav|odkaz na autora=Stanislav Segert|titul=Starověké dějiny židů|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Nakladatelství Svoboda|rok=1995|isbn=80-205-0304-8|poznámka=Dále jen Segert (1995)|strany=179-185|jazyk=}}</ref>

 

 

Život [[Palestina|palestinských]] Židů se přesunul z Judska na sever do [[Galilea|Galileje]]. [[Rabín]]ská rada se přesunula z [[Javne]] do městečka [[Uša]]. Po několika letech se vztahy s [[římská říše|Římany]] zlepšily, takže císař [[Antoninus Pius]] (138-161) Židům opět povolil [[obřízka|obřízku]]. Rabínská rada se pak přemístila do [[Bejt Še'an]]u, kde se mohl opět začít rozvíjet židovský náboženský život. Hlavní úkol představovala kodifikace tzv. [[ústní Tóra|ústní Tóry]]. Vznikla tak [[Mišna]], jejíž redakce je kladena přibližně do roku [[200]] a je připisována [[Jehuda ha-Nasi|Jehudovi ha-Nasimu]].<ref>Schäfer (2003). s. 155-163.</ref>

 

{{Portály|Hebraistika}}

[[Kategorie:Starověké dějiny Židů]]

[[Kategorie:Starověké římské provincie]]