Krzysztof Penderecki: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MAY (diskuse | příspěvky)
opravy odkazů, doplnění
Řádek 4:
== Život ==
=== Mládí (1933–1958) ===
Penderecki se narodil v [[Dębica|Dębici]] v [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatském vojvodství]]. Jeho otec, Tadeusz Penderecki, byl právník, matka Zofia (rozená Wittgensteinová). Dědeček, Robert Berger, byl talentovaný malíř. V době Krzysztofova narození byl ředitelem místní banky. Předci Pendereckého se do Dębice přestěhovali v polovině [[19. století]] z [[WrocławVratislav (město)|Vratislavi]]i<ref name="Schwinger16">Schwinger, p. 16.</ref>. Babička byla [[Arméni|arménského]] původu<ref>[http://www.dw.de/penderecki-on-aiming-for-the-unreachable/a-17257279 Penderecki on 'aiming for the unreachable', Deutsche Welle]</ref>. Pocházelas způvpdem v [[IsfahanÍrán|perském]]u v [[ÍránIsfahán|Isfahánu]]u. Krzysztof ji často doprovázel do kostela [[Arménská apoštolská církev|Arménské apoštolské církve]] v [[Krakov]]ě<ref name="armenpress.am">[http://armenpress.am/eng/news/746022/krzysztof-penderecki-engaged-in-creation-of-choral-work-on-armenian-genocide-centennial.html Krzysztof Penderecki engaged in creation of choral work on Armenian Genocide centennial, ARMENPRESS]</ref>.
 
V roce 1946 začal Penederecki studovat na gymnáziu. Vedle toho se učil hře na [[housle]] u místního dirigenta vojenského orchestru Stanisława Darłaka, který v Dębici vytvořil orchestr pro místní hudební společnost<ref name="Schwinger17">Schwinger, p. 17.</ref>. Po maturitě v roce 1951 odešel Penderecki do Krakova aby studoval na [[Jagellonská univerzita|Jagellonské univerzitě]]<ref name="Schwinger17"/>. Dále pokračoval ve hře na housle u Stanisława Tawroszewicze. V hudební teorii byl jeho učitelem [[Franciszek Skołyszewski]]<ref name="Schwinger18">Schwinger, p. 18.</ref>. V roce 1954 vstoupil na Krakovskou hudební akademii, zanechal studia hry na housle a zcela se věnoval kompozici. Hlavním učitelem Pendereckého byl [[Artur Malawski]] a po jeho smrti [[Stanisław Wiechowicz]]<ref name="Schwinger18&19">Schwinger, pp. 18–19.</ref>. Po roce 1956 byla v Polsku poněkud uvolněna tuhá komunistická cenzura a otevřely se nové možnosti tvůrčí činnosti<ref name="LOC1">{{cite journal |last =Monastra |first =Peggy |title =Krzysztof Penderecki's Polymorphia and Fluorescences |journal = Moldenhauer Archives, Library of Congress |url =http*//memory.loc.gov/ammem/collections/moldenhauer/2428143.pdf | accessdate = March 19, 2012 |postscript =<!--None--> }}</ref>.
Řádek 20:
 
=== Pašije sv. Lukáše ===
[[Soubor:Prague Autumn Penderecki.JPG|thumb|250px|Penderecki na festivalu [[Pražský podzim]] 2008 (zkouška vs sáleorchestrem ve [[Dvořákova síň|Dvořákově síni]] [[Rudolfinum|Rudolfina]]).]]
Rozměrná skladba ''Pašije sv. Lukáše'' (1963–66) přinesla Pendereckému další nárůst popularity nejen pro svůj hluboce náboženský obsah, ale i pro avantgardní hudební jazyk. Západní obecenstvo vnímalo tuto skladbu jako vzpouru proti komunistickému režimu v Polsku. Ve skladbě jsou použity nejrůznější hudební styly. Experimentální skladebné postupy existují v konfrontaci s barokní formou i s občasným použitím tradiční harmonie a melodie. Penderecki v této skladbě používá [[Serialismus|seriální techniku]], při čemž jedna z tónových řad zahrnuje i motiv BACH. V závěru skladba vrcholí čistým akordem E-dur.
 
Penederecki zkomponoval i řadu dalších skladeb na sakrální témata. Na počátku sedmdesátých let zkomponoval také ''[[Dies Iraeirae]]'' (známé také jako ''Osvětimské oratorium''), ''[[Magnificat]]'' a ''Canticum Canticorum Salomonis'' (Šalomounova [[Píseň písní]]).
 
=== Po roce 1970 ===
V roce 1972 zahájil Penderecki rovněž kariéru dirigenta. V letech 1972–1978 byl profesorem na Yale University School of Music [[Yaleova univerzita|Yaleovy univerzity]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. V roce 1973 dokončil svou [[Symfonie č. 1 (Penderecki)|první symfonii]]<ref>{{cite web | last = | first = | title = Biography on Krakow 2000 | url = http://www.biurofestiwalowe.pl/wydarzenia/kpenderecki_98/penderecki_a.html | accessdate = 2007-04-30 }}</ref>, která měla premiéru v Peterborough (Anglie).
 
V polovině sedmdesátých let Penderecki radikálně změnil svůj kompoziční styl. Odstoupil od avantgardních postupů a obrátil se k baroku a neoklasicismu. Tato změna započal 1. houslovým koncertem a výrazně se projevila zejména ve 2. symfonii (''Vánoční''), kde mimo jiné zaznívá citace z oblíbené vánoční písně [[Tichá noc]].
Řádek 32:
V roce 1980 si polské odborové hnutí [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]] u skladatele objednalo skladbu ke slavnosti odhalení památníku obětem protivládních demonstrací v [[Gdaňsk]]u (1970). Penderecki zkomponoval ''Lacrimosa'', které později rozšířil na jednu ze svých nejznámějších skladeb ''Polské requiem''.
 
V roce 2001 obdrželo Pendereckého ''Credo'' [[Cena Grammy|Cenu Grammy]] za nejlepší sborové dílo. V témže roce obdržel také nejvyšší španělské vyznamenání udělované jednotlivcům, skupinám lidí či organizacím z celého světa za pozoruhodné úspěchy v oblasti vědy, humanitních věd a lidských vztahů, [[Cena knížetekněžny asturskéhoasturské|Cenu knížete asturského]]. Obdržel i řadu čestných doktorátů na univerzitách celého světa.
 
=== Ceny a vyznamenání ===
Řádek 77:
 
== Dílo ==
[[Soubor:Popiersie Krzysztof Penderecki ssj 20110627.jpg|thumb|250px|Busta Krzysztofa Pendereckého v Alei Sław v [[Kielce|Kielcích]].]]
=== Opery ===
* ''Najdzielniejszy z rycerzy'' (Nejodvážnější rytíři, dětská rozhlasová opera, libreto Ewa Szelburg-Zarembina, 1965)
Řádek 194:
 
=== Sbor a cappella ===
* ''[[Stabat Mater (Penderecki)|Stabat Mater]]'' (část ''Pašijí sv. Lukáše'' pro tři smíšené sbory a cappella, 1962)
* ''Miserere'' ((část ''Pašijí sv. Lukáše'' pro chlapecký sbor a tři smíšené sbory a cappella, 1965)
* ''In Pulverem Mortis'' (část ''Pašijí sv. Lukáše'' pro tři smíšené sbory a cappella, 1965)
Řádek 205:
 
=== Vokální hudba s doprovodem ===
* ''Strofy'' pro soprán, recitátora a 10 nástrojů na texty [[Menandros|Menandra]], [[SofoklesSofoklés|Sofokla]] a dalších (1959)
* ''Davidovy žalmy'' pro smíšený sbor, strunné a bicí nástroje (Žalm XXVIII., Žalm Psalm XXX., Žalm XLIII. a Žalm CXLIII.. 1958)
* ''Rozměry času a ticha'' pro čtyřicetihlasý smíšený sbor, bicí nástroje a smyčce (1959–1961)