Verze z 5. 11. 2019, 23:27 editovat Helena Dvořáková (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 2 873 editací pokus o přepracování - vč. oddělení části, co patří do článku Reformované církve značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 11. 2019, 13:42 editovat zrušit editaci Helena Dvořáková (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 2 873 editací rozpracování šíření a myšlenek značky: chybný odkaz na rok editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{Pracuje se\|\|5. 11. 2019, 22:26 (CET)}}~~{{Celkově zpochybněno}} [[Soubor:ReformationsdenkmalGenf1.jpg\|náhled\|Pomník kalvínských teologů v [[Ženeva\|Ženevě]]\|273x273pixelů]] '''Kalvinismus''' je [[Reformace\|reformační]] proud v náboženském myšlení, který vychází z učení [[Jan Kalvín\|Jana Kalvína]] a dalších reformátorů. Vedle [[luteránství]] je nejvýznamnějším z [[Protestantismus\|protestanských]] náboženských směrů. Vhodnější~~, v zahraničí též jako synonymum užívaný~~ název, by byl '''reformované vyznání''', resp. '''reformovaná tradice''' (''reformed tradition'', název užívaný v zahraničí jako synonymum), protože základem tohoto směru náboženské reformy bylo vedle učení Kalvínova též učení jeho předchůdce [[Ulrich Zwingli\|Ulricha Zwingliho]]. V tomto širším pojetí se stal kalvinismus učením církví zahrnovaných pod název [[reformované církve]]. Podle [[Helvetské vyznání\|Helvetské konfese]], která je jedním ze základních dokumentů reformované tradice (ale s Kalvínem nemá nic společného), bývalo používáno i nepříliš správné označení '''helvétské vyznání'''. V užším (dogmatickém) smyslu může být kalvinismus chápán jako souhrn učení samotného Kalvína. {{Viz též\|~~Reformované~~Reformovaná ~~církve~~církev}} == Vznik a vývoj == Za počátek reformace je považováno vystoupení Ulricha Zwingliho v [[Curych\|Curychu]] v roce 1519. Reformace se brzy rozšířila do dalších švýcarských měst (Bern, Basilej, St. Gallen), do jižního Německa a do [[Alsasko\|Alsaska]]. Jeho nástupce [[Heinrich Bullinger]] byl za svého života nejvlivnějším reformovaným vůdcem v Evropě. Jan Kalvín v [[Ženeva\|Ženevě]] byl zakladatelem druhé větve reformované teologie, která se šířila zejména ve Francii (její stoupenci se nazývali [[hugenoti]]). V roce 1549 došlo k určitému vyřešení teologických rozporů mezi Bullingerem a Kalvínem, které představuje [[Consensus Tigurinus]] (Curyšský konsensus). Kalvinismus se šířil dále po Evropě, větší ohlas měl zejména v Nizozemsku, Maďarsku a také ve Skotsku. S vystěhovalci z Francie a Nizozemska a s anglickými [[Puritáni\|puritány]] dosáhl velkého rozšíření i v Americe. [[Vestfálský mír]] uznal kalvinismus v roce 1648 jako třetí konfesi vedle [[Katolictví\|katolicismu]] a luteránství. ▼ ▲V Evropě [[Vestfálský mír]] uznal kalvinismus v roce 1648 jako třetí konfesi vedle [[Katolictví\|katolicismu]] a luteránství. == Hlavní myšlenky == V reformované teologii zaujímá ústřední místo [[Ježíš Kristus]] a [[Bible]]. V reformované teologii zaujímá ústřední místo [[Bible]], chápaná jako božské zjevení. Je kladen větší důraz na všemocnost Boha, ale zároveň se zdůrazňuje svoboda a odpovědnost křesťana. Další podstatnou charakteristikou reformované teologie je doktrína předurčení - myšlenka Boží volby spásy nebo zatracení bez možnosti lidského vlivu. Kristus je jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi, stal se člověkem, aby lidé mohli být spaseni. Kristus je jedna osoba s božskou a lidskou přirozeností. Zatímco luteráni věří, že Kristus je v [[Eucharistie\|eucharistii]] tělesně přítomný, reformovaní chápou [[Večeře Páně\|Večeři páně]] jako pouze symbolické připomínání Kristovy oběti a jeho přítomnosti v církvi, protože jeho lidské tělo nemůže být na více místech současně. Boha lidé poznávají z Bible, jejím prostřednictvím Bůh komunikuje s lidmi. Bůh předává lidem své poznání prostřednictvím Božího slova, které má několik podob: je to Bible, sám Ježíš Kristus jako vtělené Slovo a dále kázání služebníků božích. Důležitou součástí kalvinismu je učení o Boží milosti a [[Predestinace\|predestinaci]] (předurčení). V důsledku [[Prvotní hřích\|prvotního hříchu]] Adama a Evy lidé nejsou schopni nehřešit, nemohou se hříchu vyhnout. Některé lidi Bůh předurčil, aby byli spaseni, jiní byli předurčeni k věčnému zatracení. [[Spása\|Spasení]] vyplývá pouze z Božího svobodného rozhodnutí, nezakládá se na žádné charakteristice nebo jednání člověka. (Někteří moderní reformovaní teologové však zdůrazňují Boží svobodu milovat všechny lidi, spíše než vybírat jedny pro spasení a druhé pro zatracení). Tímto tématem se zabývala Dordrechtská synoda v letech [[1618\|1]]618-1619 a stanovila 5 základních bodů kalvinismu, které jsou známy pod [[Akronym\|akronymem]] [[Tulip\|TULIP.]] == Významní představitelé == Řádek 24 ⟶ 32: * [[Theodor Beza]] * [[John Knox]] * [[~~William~~Guillaume Farel]] *[[Karl Barth]] == Odkazy ==

Kalvinismus: Porovnání verzí