'''Próza''' (prosa), výraz pochází z [[Latina|latinského]] výrazu ''prósa orátio'' – tj. [[řeč]] hovořící přímo, nerýmovaně, próza je tedy každý psaný [[text]] nepsaný ve [[verš]]ích. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od „vázané řeči“ čili [[poezie]].
Odtud také '''prozaický''', napsaný v próze, v [[Přenesený smysl|přeneseném smyslu]] protiklad vznešeného.
Píšeme-li prózu, řídíme se při sestavování [[věta (lingvistika)|vět]] logikou a [[Gramatika|gramatickými]] pravidly, text se člení do [[Odstavec|odstavců]], slova, která k sobě významově patří, se neoddělují pauzou apod. Ve [[zvuk]]ové podobě mají věty přirozenou [[Intonace (lingvistika)|intonaci]] (např. v oznamovacích větách mluvčí v závěru klesá hlasem) a [[přízvuk]]y netvoří pravidelné rytmy.
