Expresionismus: Porovnání verzí

 

== Architektura ==

V architektuře se expresionismus prosadil zejména v Německu a to hlavně ve 20. letech 20. století, lze říci, že v architektuře byli expresionisté průkopníky používání kombinací skla, kovů a betonu. Příkladem expresionismu v architektuře může být např. [[Böttcherstraße (Brémy)|Böttcherstraße]] v [[Brémy|Brémách]]. Na pomezí malířství a architektury se pohybuje Wenzel Hablik, narozený v [[Most (město)|Mostě]], který byl spolu s Bruno Tautem propagátorem krystalických staveb. Pro [[Ústí nad Labem]] navrhoval v roce 1941 expresionistický architekt Fritz Höger budovy policejního prezidia<ref>http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/28-navrh-budov-policejniho-prezidia www.usti-aussig.net</ref>, které však nebyly realizovány. Zatímco raný expresionismus se v architektuře prezentuje spíše strohými, přímými liniemi (např. již zmíněný Fritz Höger), v pozdním období se prosazují dynamičtější formy - tzv. dynamický expresionismus (např. Otto Klein, Erich Mendelsohn, Thilo Schoder, Heinrich Lauterbach, bratři Šlapetové, Adolf Foehr, Rudolf Günther, Erwin Katona).<ref>{{Citace elektronického periodika| titul = PES| url = http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2002/02/19425_13_0_0.html| periodikum = archiv.neviditelnypes.lidovky.cz| datum přístupu = 2019-07-05}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika| titul = ARCHITEKTURA: Parník v Liberci | url = http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-parnik-v-liberci-dkj-/p_architekt.aspx?c=A130624_095249_p_architekt_wag| periodikum = iDNES.cz| datum vydání = 2013-06-25 | datum přístupu = 2019-07-05 | příjmení = | jméno = | vydavatel = | url archivu =

}}</ref> Obecně tvořil expresionismus v architektuře spíše nevyhraněný směr, do kterého lze zařadit širokou škálu velmi odlišných objektů.<ref>{{Citace elektronické monografie