Finská pravoslavná církev: Porovnání verzí

| obrázek_velikostvelikost obrázku =

| obrázek_popispopisek = Znak Finské pravoslavné církve

Spolu s Evangelickou luteránskou církví ve Finsku, pravoslavná církev Finska má zvláštní postavení ve finských právních předpisech. Církev je považována za finský subjekt veřejné povahy. Vnější podobu církve upravují výnosy parlamentu, zatímco duchovní a doktrinální záležitosti jsou legislativně řízeny centrální synodou církve. Církev má na zdanění členů a korporací v jejich vlastnictví. Dříve patřila pod [[Ruská pravoslavná církev|Ruskou pravoslavnou církvi]], od roku [[1923]] patří pod Konstantinopolský patriarchát.

Finská pravoslavná církev je rozdělena do tří [[diecéze|diecézí]] (''hiippakunta''), a každá diecéze je rozdělena do farností (''seurakunta''). V současné době má církev 24 farností se 140 [[kněz|kněžími]] a více než 58 000 členů. Počet členů neustále roste již několik let. V církvi jsou také konventy a kláštery ([[monastýr]]y).

Sídlo [[arcibiskupa]] Karélie a Celého Finska se nachází v [[Kuopio|Kuopiu]]. Arcibiskup je hlavou církve a diecéze. Ve správě diecéze ju pomáhá [[sufragánní diecéze|sufragánní]] biskup, známý jako biskup z [[Joensuu]]. Navzdory svému titulu, se sídlo biskupa nachází také v Kuopiu. Slovo "Karélie" s arcibiskupským titulem se týká pouze Finské Karélie.

Diecéze Karélie má 22 000 věřících, v 11 farnostech. Počet kněžích v diecéze je asi 45, kostelů a kaplí 80. Diecéze také spravuje pravoslavné kláštery.

Malá diecéze v Oulu má jen pět farností, a největší je v [[Oulu]]. Nachází se zde malá komunita lidí mluvící [[Skoltská sámština|skoltskou sámštinou]]. Nejdříve byli pravoslavnými [[Křesťanství|křesťany]] v [[Laponsko|Laponsku]], dnes žijí převážně ve farnosti [[Inari (obec)|Inari]]. Diecéze byla založena roku [[1980]] a má méně než 10 000 členů.

Křesťanství ve Finsku se rozšiřovalo ve formě jak katolické (ze západu) i tak ve formě pravoslavné (z východu). Nacházel se zde politický a náboženský konflikt, a roku (1323) Nöteborským mírem byli stanoveny hranice, mezi [[Švédsko|Švédským královstvím]] a [[Novgorodská republika|Novgorodskou republikou]]. Část Finska včetně Karélie byla zcela pravoslavná. Od západu jsem přišli také s protestanskou reformací luteráni. Na ostrovech [[Ladožské jezero|Ladožského jezera]] byli postaveny kláštery ([[Valaamský klášter]], [[Konevsky klášter]], dnes na území Ruska), představující vliv misijního šíření pravoslaví.

Nachází se zde asi 3 000 věřících, kteří patří k [[Ruská pravoslavná církev|Ruské pravoslavné církve]] (Moskevský patriarchát). Jsou rozděleny do dvou farností. Byli zde plány na zřízení samostatné ruské diecéze ve Finsku. Farnosti mají pět kostelů a kaplí.