Krokodýl nilský: Porovnání verzí

Afričtí domorodci nazývají krokodýla nilského mnoha názvy. V Súdánu je krokodýl znám pod [[Arabština|arabským]] názvem ''timsah'', v západní Africe ho [[Hausové]] nazývají ''kada'' a [[Jorubové]] ''öni'', ve východní Africe je znám pod [[Svahilština|svahilským]] názvem ''mamba'', v [[Burundi]] je nazýván ''ingona'', v [[DemokratickáKonžská republikademokratická Kongorepublika|Kongu]] ho mluvčí jazyka [[Ngalština|lingala]] nazývají ''nkóli'', v jižní Africe ho [[Zulové|Zuluové]], [[Khosové]], [[Tswanové]] či [[Vendové]] nazývají ''ngwena'' či ''kwena'' a [[Malgaši]] na [[Madagaskar]]u mu dali jméno ''voay''.

Krokodýl nilský patří mezi největší a nejnebezpečnější druhy [[krokodýl]]ů. Za vhodných podmínek může dorůst délky ažmožná okolovíce než 6,5 mmetrů a hmotnosti 1100nad 1000 kg, ale jedinci delší než cca 5 mmetrů jsou extrémněspíše vzácní. Největší žijící krokodýl nilský se jmenuje Gustav a žije ve volné přírodě na řece Ruzizi v [[Burundi]], při posledním pozorování roku 2008 měřil více než 610 cm a vážil asi 1000 kg.<ref>{{DoplňteCitace zdroj}}elektronického [[Pohlavní dimorfismus]] je spíše nevýrazný, spočívá především ve velikosti; samci zpravidla dorůstají větších rozměrů než samice. Samci měří v průměru okolo 4 metrů, samice mírně přes 3 metry.periodika

Krokodýl nilský žije obvykle samotářsky, i když na vhodných stanovištích dosahuje jeho populace značné hustoty. Samci jsou teritoriální a zejména v období páření neváhají napadat jiné krokodýly. Přes den se krokodýli nejčastěji sluní na břehu, odkud při vyrušení prchají do vody. Nejaktivnější jsou za soumraku, kdy také zpravidla loví. Přestože krokodýl na souši působí neohrabaně, při útěku nebo útoku na kořist dokáže vyvinout značnou rychlost. Ve vodě krokodýl nilský plave horizontálním vlněním dlouhého ocasu. Při útoku na kořist se krokodýl dokáže prudce vymrštit z vody do výšky 1-21–2 m.K odpočinku si krokodýli nilští vyhrabávají pod břehem prostorné nory, které mohou měřit až 10 m. Zde přečkávají i dlouhotrvající sucha nebo období nedostatku potravy, často i více zvířat pohromadě.

Krokodýl nilský se ve [[starověk]]u vyskytoval v celé Africe, na [[Madagaskar]]u a na [[Blízký východ|Blízkém východě]], např. v řece [[Jordán]]. V Egyptě a v asijské části svého areálu však byl v průběhu [[19. století]] vyhuben. V současné době se vyskytuje v Africe jižně od Sahary, od [[Mali]], [[Senegal]]u a [[Súdán]]u až po [[Kapsko]]. Na Madagaskaru je poměrně vzácný, v Izraeli byl [[Reintrodukce|reintrodukován]] koncem 20. století. Je vázán na vodní plochy, především [[řeka|řeky]] a [[jezero|jezera]], k životu mu ale stačí i rozsáhlejší bažina. Izolovaná populace žije dokonce i saharských [[Oáza|oázách]] pohoří [[Tassili|Tassíli]]. Zdejší krokodýli dosahují délky jen do 2 m a jejich populace je ohrožena vyhubením. Na Madagaskaru žije i jeskynních řekách (např. [[rezervace]] Ankarana) a nevyhýbá se ani [[Brakická voda|brakické vodě]].

Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Skladba potravy se mění v závislosti na věku a velikosti krokodýla. Mláďata do délky 1 mmetru se zdržují při břehu, kde loví především hmyz (přes 60 % potravy), dále žáby, korýše, pavouky či malé rybky. Starší zvířata v délce 1-31–3 mmetru se živí téměř výhradně rybami, jen malá část potravy připadá na korýše, měkkýše, žáby, vodní hmyz a drobné savce či plazy. Dospělá zvířata dorůstající 4-64–6 mmetru loví velké ryby (zvláště sumce, [[OkounRobalo nilský|okouna nilského]], bahníky), želvy a jiné plazy, vodní ptáky, ale také savce, až do velikosti [[Žirafa|žirafy]], [[Buvol africký|buvola]], mladého [[Hroch obojživelný|hrocha]] či [[Slon africký|slůněte]]. Častější kořistí jsou však [[Pakůň žíhaný|pakoně]], [[Prase bradavičnaté|prasata bradavičnatá]], [[Voduška velká|vodušky]], [[Sitatunga|sitatungy]] či jiné antilopy.

Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a [[UtopeníTonutí|utopí]]. Protože krokodýli nemohou žvýkat, trhají kořist nejčastěji tak, že se pevně zakousnou a pak otáčením kolem své osy vytrhnou kus masa. Větší úlovek často ukládají v norách pod podemletým břehem , kde ho konzumují několik dní. Konzumují také [[Mršina|mršiny]], naproti tomu [[kanibalismus]] je pouze výjimečný. Krokodýl má v čelistech mimořádný stisk, dosahující síly až 13&nbsp;[[Newton|kN]].

V období páření krokodýli vydávají bučivé zvuky, zesiluje také jejich pach. v obou případech se jedná o prostředky komunikace mezi pohlavími. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50-8050–80 cm., Dodo níkteré naklademůže 20položit až 80100 [[vejce|vajec]], která(nejméně zahrabeasi okolo 20–25).<ref name=":0" /><ref name=":1" /> Počet vajec závisí na velikosti a kondici samice. Vejce mají ovální tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci samice zahrabává. Pohlaví mláďat není dáno [[Genetika|geneticky]], ale závisí na teplotě, při níž se vejce inkubují (podobně jako u mnoha druhů [[Želvy|želv]] a některých [[Ještěři|ještěrů]]). Při teplotách nižších než 29 stupňů Celsia se líhnou samičky, při teplotě kolem 30 stupňů[[Stupeň Celsia|°C]] je poměr pohlaví vyrovnaný, při vyšších teplotách převažují samci. Inkubace zpravidla trvá 85-9585–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před [[predátor]]y, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, [[Marabu africký|čápům marabu]], [[Varanovití|varanům nilským]], [[Hyeny|hyenám]], [[Promyka ichneumon|promykám]] či [[pavián]]ům. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1-51–5 měsíců) hlídá. U příbuzných druhů bylo pozorováno, jak v období sucha samice převádí mláďata z vysychajícího jezírka do řeky.

[[Starověký Egypt|Staří Egypťané]] uctívali boha řeky [[Nil]]u jménem [[Sobek (mytologie)|Sobek]], jenž byl zobrazován s hlavou krokodýla. V jeho chrámech byli chováni krokodýli, které věřící krmili. Uhynulé krokodýly Egypťané také [[MumifikaceMumie|balzamovali]]. Krokodýlí kult ale nebyl rozšířen v celém Egyptě a místy, zvláště v [[Horní Egypt|Horním Egyptě]], byli krokodýli naopak loveni a pojídání. V [[Římská říše|římské době]] byl krokodýl symbolem Egypta a jeho obraz se objevoval i na mincích. Římané krokodýly zneužívali při [[Gladiátorské zápasy|hrách v cirku]]cirkusech. Zde byli krokodýli zabíjeni, štváni proti jiným zvířatům nebo jim byli předhazováni odsouzenci.

Ve [[středověk]]ých [[Bestiář (kniha)|bestiářích]] či [[MandevillůvJohn cestopisMandeville|Mandevillově cestopise]] se tradovalo mnoho představ o krokodýlech, kteří zabíjejí lidi a před jejich pozřením roní pokrytecké slzy, podle jiných legend žere krokodýl pouze muslimy a pohany, zatímco křesťanů si nevšímá.

V Africe a na Madagaskaru mnohé kmeny pokládají krokodýly za své [[Totemismus|předky]], nebo věří, že se zemřelí lidé proměňují v krokodýly. Krokodýlí kult je dosud rozšířen např. mezi [[Šilúkové|Šilúky]] v [[Jižní Súdán|Jižním Súdánu]], u etnika Dan v [[Pobřeží slonoviny]] nebo u Mossiú v [[Burkina Faso|Burkině Faso]]. Někde, zvláště na [[Madagaskar]]u nebo v [[Velká příkopová propadlina|oblasti Velkých jezer]] (království [[Buganda]] a [[Buňoro-Kitara|Buňoro]]) byli krokodýlové používáni k [[ordál]]ům, při nichž měl obviněný proplavat mezi krokodýly. Po celé Africe jsou rozšířeny představy o [[Čarodějnictví|čarodějích]], kteří se mohou [[Teriantropie|teriantropicky]] proměňovat v krokodýly nebo je alespoň ovládat. V oblasti Pobřeží slonoviny, Libérie a [[Niger (řeka)|delty Nigeru]] existovaly [[Tajná společnost|tajné společnosti]] krokodýlích lidí, kteří nosili krokodýlí masky a provozovali obřady, včetně rituálních vražd a kanibalismu (obdoba známějších společností [[Levhartí lidé|Levhartích lidí]]).

K lovu krokodýlů slouží v Africe především udice s velkým [[Háček (rybaření)|dvojhákem]], případně harpuna, loví se rovněž [[odstřel]]em, především v noci, za pomoci [[reflektorReflektor|reflektoru]]u, kterým lovci krokodýly oslní. Dost rozšířené jsou i krokodýlí farmy, které se objevují v poslední době i v Evropě. V [[Česko|České republice]] jsou zastoupeny [[Krokodýlí farma Velký Karlov|kontroverzním podnikem ve Velkém Karlově]] na Znojemsku. Využívá se kůže, především z břišních partií a také maso. Afričtí domorodci využívají pachové žlázy, tuk i orgány krokodýlů k magickým, medicínským nebo kosmetickým účelům. Vzhledem k velkým rozměrům a relativně rychlému růstu se krokodýl nilský nehodí pro chov v bytových podmínkách. Rovněž v ZOO se s ním setkáváme poměrně zřídka, v České republice je chová jen [[krokodýlí ZOO Protivín]].