Tasemnice bezbranná: Porovnání verzí

| jméno = Tasemnice bezbranná

| obrázek = Taenia saginata adult 5260 lores.jpg

| říše = [[živočichové]] (Animalia)

| kmen = [[ploštěnci]] (Platyhelminthes)

| čeleď = [[Taeniidae]]

| rod = ''[[Taenia]]''

| druh popsal = (Goeze, 1782) Weinland, 1858

}}

 

== Morfologie ==

 

== Vývojový cyklus ==

 

Celý vývojový cyklus a šíření parazita vždy úzce souvisí se zemědělským prostředím. Často jsou nakaženi právě pracovníci v zemědělství, kteří jsou následně zdrojem infekce pro skot. K přenosu dochází buď přímou fekální kontaminací krmiv a stájí skotu infikovanými jedinci, nebo nepřímou kontaminací pastvin a vody z lidských fekálií (např. [[hnojení]], nedostatečné čištění [[odpadní voda|odpadních vod]]). Vzhledem k obrovskému počtu vylučovaných vajíček produkovaných z jedné tasemnice, stačí jeden infikovaný člověk k zamoření celého chovu skotu.<ref name="hoberg_02"/>

 

== Fylogeneze a příbuzné druhy ==

 

Vztah člověka a těchto tří druhů tasemnic sahá daleko do minulosti, ještě do období prvních předků lidí v Africe. Je také důkazem toho, že předchůdci lidí na Africkém kontinentě se živili masem. [[Domestikace]] skotu a prasat před 10000 lety však způsobila rozšíření tasemnic ''Taenia'' spp. do všech částí světa.<ref name="hoberg_02"/> Vajíčka tasemnic ''Taenia'' spp. byly identifikovány ve [[lidský výkal|stolici]] lidí v odobí [[neolit]]u. Není však zřejmé, zda se jednalo o tasemnici bezbrannou či dlouhočlennou.<ref>http://www.iansa.eu/papers/IANSA-2011-01-bartosova.pdf</ref>

| strany = 274-278

| url = http://www.vetweb.cz/Vyskyt-uhrivosti-skotu-v-okrese-Semily__s1494x49192.html

</ref> V roce 2011 bylo diagnostikováno v celé ČR 9 případů taeniózy lidí<ref>

{{Citace sborníku

| strany = 59

| jazyk = česky

</ref>, v roce 2012 pouze 6 případů<ref>

ano}}

</ref>.

 

== Diagnostika ==

=== U lidí ===

Na počátku vlastní diagnostiky se vychází z [[anamnéza|anamnestických údajů]] pacienta: např. nález článků ve [[Lidský výkal|stolici]], nevolnost, průjem, pacient si je vědom konzumace tatarského bifteku, krvavého steaku atd. Mezi základní diagnostické metody patří výtěr z [[konečník]]u a [[koprologie|koprologické metody]], při nichž se detekuje přítomnost vajíček. Vajíčka tasemnice bezbranné, ''T.&nbsp;solium'' a ''T.&nbsp;asiatica'' jsou morfologicky neodlišitelná. V případě pozitivního nálezu vajíček ''Taenia'' spp. je nutno přistoupit k dalším metodám. Přesná druhová diagnostika taeniózy je nezbytná z důvodu vysoké nebezpečnosti ''T.&nbsp;solium'' (riziko neurocysticerkózy). V případě, že je k dispozici zralý proglotid uvolněný z pacienta, je možno rozlišit ''T.&nbsp;saginata'' a ''T.&nbsp;solium'' na základě počtu větví dělohy. V mnohých případech lze s jistotou určit o jaký druh se jedná. V případě, že počet větví se pohybuje mezi 11–16, je doporučováno potvrzení druhu tasemnice [[molekulární biologie|molekulárními]] ([[PCR]], nebo [[RFLP|PCR-RFLP]]) nebo enzymatickými metodami. Pro [[izolace DNA|izolaci DNA]] a následnou PCR metodu lze použít vzorek trusu, proglotid či vajíčka. Mezi další používané metody patří [[Westernblot]] a [[ELISA]]. ELISA existuje ve třech typech: detekce [[antigen]]u ze [[sérum|séra]], detekce specifických [[protilátka|protilátek]] ze séra a detekce koproantigenu ze stolice.<ref name="OIE_diagnosis">{{Citace monografie | autor = Dorny, P., Brandt, J., Geerts, S | titul = Detection and diagnosis | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2005 | počet stran = | url = http://www.oie.int/doc/ged/d11245.pdf}}</ref>

 

== Prevence ==

=== U lidí ===

Prohlídka jatečného skotu a masa v souvislosti s výskytem uhřivosti má relativně dlouhou historii. Již ze [[středověk]]u jsou známé [[hygiena|hygienické kodexy]] měst, kterými byl zakázán prodej uhřivého masa. [[zákon|Legislativně]] řešená prohlídka masa s ohledem na diagnostiku cysticerkózy skotu je známá např. v [[Německo|Německu]] od roku 1903.<ref name="dvorakova" /> V současnosti se vyšetřování skotu na jatkách ve státech [[Evropská unie|Evropské unie]] řídí dle Směrnice Rady 64/433/EEC o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství, pozměněnou pozdější směrnicí 95/23/EC z 22. června 1995.<ref name='64/433/EEC'>{{Citace elektronické monografie | titul = Směrnice 64/433/EEC | url = http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31964L0433:CS:HTML | datum přístupu = 2013-06-28}}</ref><ref name='95/23/EC'>{{Citace elektronické monografie | titul = Směrnice 95/23/EC | url = http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:03:18:31995L0023:CS:PDF | datum přístupu = 2013-06-28}}</ref> S ohledem na cysticerkózu skotu je povinnost vyšetřit každý kus poráženého skotu starší 6 týdnů. Prohlídka mimo jiné zahrnuje naříznutí a vizuální posouzení vzhledu [[sval]]oviny jazyka, [[jícen|jícnu]], [[žvýkací sval|hlubokých a povrchových žvýkacích svalů]], [[bránice]], [[srdce]] a [[osrdečník]]u.<ref name='64/433/EEC'/><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = VETERINÁRNÍ PROHLÍDKA SKOTU – BĚŽNÁ PROHLÍDKA | url = http://cit.vfu.cz/ivbp/inovovana-vyuka/predmet/prohlidka-jatecnych-zvirat-a-masa/prohlidka-jatecnich-zvirat-a-masa1/bezna-prohlidka-skotu | datum přístupu = 2013-06-28}}</ref> Právě tyto orgány jsou predilekční místa výskytu cysticerků ''T.&nbsp;saginata'' u skotu.<ref name="OIE_prevention" /> Přesto je citlivost této metody některými autory odhadována jen na 10–50 %.<ref name="eichen">{{cite journal |author=Eichenberger RM, Stephan R, Deplazes P|title=Increased sensitivity for the diagnosis of Taenia saginata cysticercus infection by additional heart examination compared to the EU-approved routine meat inspection | journal=Food Control |volume=22 |issue= |pages=989-992 |year=2011 |pmid= |doi=doi:10.1016/j.foodcont.2010.11.033 |url=}}</ref> Zejména při slabých infekcích proto může být cysticerkóza při veterinární prohlídce přehlídnuta. Dle nedávné studie, 6 přídatných řezů srdcem může citlivost vyšetření na jatkách zvýšit až dvojnásobně.<ref name="eichen" />