Kuna skalní: Porovnání verzí

| šířkavelikost obrázku = 258px

}}[[Soubor:Martes foina 1 (Bohuš Číčel).jpg|náhled|Kuna skalní v zimě]]

Má dlouhé štíhlé tělo s&nbsp;hnědou (či šedohnědou) srstí, našedle zbarvenou hlavou a bílou (občas krémovou) náprsenkou, která většinou dosahuje až k&nbsp;předním tlapkám. V&nbsp;některých oblastech, především na Krétě a ve Střední Asii, mají populace kun náprsenku malou nebo úplně chybějící.<ref name=":1">{{Citace monografie| příjmení = Heráň| jméno = Ivan| příjmení2 = | jméno2 = | titul = Zvířata celého světa 9. Kunovité šelmy| vydání = | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství| místo = Praha| rok vydání = 1982| počet stran = | strany = | isbn = }}</ref><ref name=":5">{{Citace monografie| titul = Mammals of the Soviet Union Volume II, part 1b: Carnivora (Weasels; Additional Species)| url = http://archive.org/details/mammalsofsov212001gept| vydavatel = Smithsonian Institution Libraries and National Science Foundation| počet stran = 848| jméno = V. G.| příjmení = Heptner| jméno2 = N. P.| příjmení2 = Naumov| jméno3 =

| místo = Praha| rok vydání = 2019| počet stran = 287| strany = 192-193| isbn = 978-80-200-2994-2}}</ref> Hlavními smysly jsou zrak a čich.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika| titul = Martes foina (beech marten)| url = https://animaldiversity.org/accounts/Martes_foina/| periodikum = Animal Diversity Web| datum přístupu = 2019-08-09| jazyk = en| jméno = Kimberlee| příjmení = Carter| vydavatel = | datum vydání = 2004| url archivu = }}</ref>

Hlavním rozlišovacím znakem od podobně vypadající [[Kuna lesní|kuny lesní]] je náprsenka, kterou má kuna lesní žlutou a většinou menší. Další odlišností je barva nosu - kuna skalní ho má masově růžový či světle hnědý, kuna lesní černý či šedočerný. Při stejné velikosti je kuna skalní o&nbsp;něco těžší než kuna lesní. Hlava kuny skalní je více prodloužená, uši kratší s&nbsp;kulatějšími konci, srst hrubší a poněkud řidší. Samec kuny skalní má větší penis než samec kuny lesní. Další rozdíl spočívá ve způsobu pohybu - kuna skalní se většinou plíží, kuna lesní poskakuje.<ref name=":5" /><ref name=":7" /><ref name=":3">{{Citace monografie| příjmení = Červený| jméno = Jaroslav| příjmení2 = | jméno2 = | titul = Encyklopedie myslivosti| vydání = | vydavatel = Ottovo nakladatelství| místo = Praha| rok vydání = 2004| počet stran = | strany = 296-300| isbn = | spoluautoři = a kol.}}</ref> Ačkoliv oba druhy vypadají velmi podobně, jedná se o&nbsp;jasně separované [[Taxon|taxonytaxon]]y, které si nejsou geneticky nijak zvlášť blízké. Nekříží se mezi sebou (na rozdíl od [[Sobol asijský|sobola]] a kuny lesní). Proběhly sice lidmi připravené pokusy o&nbsp;[[Křížení|hybridizaci]], ale i&nbsp;když po mnoha neúspěších došlo jednou k&nbsp;narození mláďat, tak ta brzy uhynula.<ref name=":1" /><ref name=":5" />

Kuna skalní se vyskytuje v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] (téměř celé kromě Skandinávie a Britských ostrovů) a v&nbsp;[[Asie|Asii]] (především ve střední a západní, ale i&nbsp;v&nbsp;malých částech jižní a východní). Zavlečena byla do USA ([[Wisconsin]]).<ref name=":0" /><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika| titul = Martes foina| url = https://www.iucnredlist.org/species/29672/45202514#geographic-range| periodikum = IUCN Red List of Threatened Species| datum přístupu = 2019-08-09| doi = 10.2305/iucn.uk.2016-1.rlts.t29672a45202514.en| příjmení = Abramov| jméno = A. V.| vydavatel = IUCN| datum vydání = 2016| url archivu =

| místo = Praha| rok = 1970| kapitola = Kuna skalní| strany = 260| isbn =}}</ref> Někdy se stane, že kuna znavená zabíjením velkého počtu slepic, usne přímo v&nbsp;kurníku mezi mrtvou drůbeží.<ref name=":1" /> Kuny žijící v&nbsp;blízkosti lidí se přiživují na různých odpadcích, krmítkách a jídle určeném domácím zvířatům.<ref name=":0" />

K&nbsp;páření dochází v&nbsp;červenci a srpnu.<ref name=":7" /> Samice kun skalních prodělávají tzv. provokovanou (indukovanou) [[Ovulace|ovulaci]], kdy se vajíčko uvolňuje z&nbsp;vaječníku až na základě stimulů vyvolaných kopulací. Samci mají velkou pyjovou kost a povrchové struktury na pyji, jež drážděním samičí vulvy ovulaci spustí.<ref name=":1" /> Kopulace bývá značně hlasitá a dochází k&nbsp;ní především v&nbsp;noci.<ref name=":4" /> Mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců po páření (v&nbsp;březosti je období latence neboli [[Odložená nidace|odložené nidace]]), tedy nejčastěji v&nbsp;březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.<ref name=":0" /> Ta otevírají oči po 30 až 36 dnech.<ref name=":5" /> Samice mláďata kojí 40 až 45 dnů.<ref name=":5" /> Po třech měsících se osamostatňují, až do konce léta či do podzimu však zůstávají s&nbsp;matkou. Pohlavně dospívají ve věku 15 až 27 měsíců.<ref name=":4" /> V&nbsp;průměru se kuny skalní ve volné přírodě dožívají 3,<ref name=":4" /> maximálně 10 až 12<ref name=":1" /> a v&nbsp;zajetí až 18 let.<ref name=":0" />

* {{biolib|id=1749|latinský název=Martes foina|český název=kuna skalní}}