Dvojitozubci: Porovnání verzí

| jméno = Dvojitozubci

| obrázek = Red-necked-Wallaby.jpg

| říše = [[živočichové]] (Animalia)

| kmen = [[strunatci]] (Chordata)

| řád popsal = [[Richard Owen|Owen]], [[1866]]

| druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledi]]

*[[possumovití]] (Pseudocheiridae)

*[[medovcovití]] (Tarsipedidae)

*[[klokanovití]] (Macropodidae)

}}

'''Dvojitozubci''' (Diprotodontia) jsou největším řádem podtřídy [[vačnatci|vačnatců]] (Marsupialia), v deseti čeledích obsahuje 117 druhů. Jsou diprotodontní, to znamená, že jim na spodní čelisti převládá jeden pár řezáků, v ojedinělých případech může být přítomen i druhý pár. V horní čelisti má naprostá většina dvojitozubců tři páry řezáků. Výjimku tvoří čeleď [[Vombatovití|vombatovitých]], u kterých se vyskytuje pouze jeden pár těchto řezáků. Dolní špičáky zcela chybějí všem druhům, zatímco horní žádnému. Horní špičáky bývají různého tvaru: od nízkých a rovných až po zahnuté s mnoha ostrými hranami. Navíc jsou '''dvojitozubci''' syndaktylní, to znamená, že mají druhý a třetí prst na předních končetinách srostlý.

 

Syndaktylie není příliš běžná vlastnost (ačkoliv [[Austrálie|Australští]] všežraví vačnatci ji sdílejí) a často je vykládána jako adaptace na doslova horolezecký styl života. Mnoho moderních dvojitozubců je však striktně pozemních, a tudíž mají další znaky, které odpovídají tomuto životnímu stylu. To trošku komplikuje historii stromových klokanů. Zdá se, že původně žili na stromech, ale někdy v dávné minulosti slezli ze stromů a přešli k pozemnímu způsobu života a díky tomu se jim vyvinula typická dlouhá klokaní tlapa, aby se nakonec zase vrátili zpět na stromy, díky čemuž se jim opět začala zkracovat a rozšiřovat zadní tlapa.

 

 

== Výskyt ==

{{Savci}}

{{Portály|Živočichové}}

[[Kategorie:Dvojitozubci| ]]

[[Kategorie:Vačnatci]]