Chorvatština: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odstranění dvou předložek za sebou
m + doi
Řádek 28:
V rámci srbochorvatského jazyka, který jako konstrukt disponoval bohatou hierarchickou strukturou dialektů, nářečí a forem tvořil dnešní chorvatský jazyk tzv. „západní variantu“. V 2. polovině [[20. století]] se však s chladnutím srbsko-chorvatských vztahů myšlenka jednoho jazyka ukázala jako velmi problematická. Srbové a Chorvati si sice vzájemně rozumí a lexikální, či morfologické odlišnosti jsou velmi malé,<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul = Policentrični standardni jezik | příjmení sestavitele = Badurina | jméno sestavitele = Lada | příjmení sestavitele2 = Pranjković | jméno sestavitele2 = Ivo | příjmení sestavitele3 = Silić | jméno sestavitele3 = Josip | sborník = Jezični varijeteti i nacionalni identiteti | vydavatel = Disput | místo = Zagreb | rok vydání = 2009 | strany = 85–89 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426269.POLICENTRICNI_STANDARDNI.PDF |isbn=978-953-260-054-4 |jazyk= chorvatština}}</ref> nicméně existují a přesahují ty, které by bylo možné považovat za rozdíly nářeční. Během tzv. [[Chorvatské jaro|chorvatského jara]] požadovali četní intelektuálové ustanovení samotného chorvatského jazyka. Dokument, který vyšel pod názvem [[deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka]]<ref>{{Citace periodika |titul= SOS ili tek alibi za nasilje nad jezikom |periodikum= Forum |ročník=1 |číslo=27 |datum=16. březen 2012 |strany=38–39 |url=http://bib.irb.hr/datoteka/578565.O_Deklaraciji_Forum.jpg | místo = Zagreb |issn=1848-204X |jazyk= chorvatština}}</ref> se stal jejich hlavní zbraní proti politice [[bratrství a jednota|bratrství a jednoty]] komunistické Jugoslávie. Chorvaté do ústavy své [[SR Chorvatsko|svazové republiky]] ukotvili v roce [[1974]] jako oficiální jazyk chorvatský s tím, že to je lidový jazyk jak Chorvatů tak i Srbů v zemi. Koncem 80. let dostala myšlenka společného srbochorvatského jazyka ohromné rány a po [[Občanská válka v Jugoslávii|válkách]] v 90. letech a rozpadu Jugoslávie byla kodifikována samotná chorvatština.
 
V 90. letech v souvislosti s vypjatou nacionální rétorikou nabyly v chorvatském jazyce na významu puristické trendy;<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kordić |jméno=Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul=Jezik i nacionalizam |url=http://bib.irb.hr/datoteka/475567.Jezik_i_nacionalizam.pdf |edice=Rotulus Universitas |místo=Zagreb |vydavatel=Durieux |rok=2010 |počet stran=430 |doi=10.2139/ssrn.3467646 |isbn=978-953-188-311-5 |oclc=729837512 | lccn=2011520778 |jazyk=chorvatština}}</ref> mnohé staré výrazy začaly být nahrazovány nově vytvářenými s odůvodněním, že je třeba očistit jazyk jak od slov původu neslovanského, tak ale i srbského.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić | titul = Što je (ne)standardno za kroatiste? | příjmení sestavitele = Bierich | jméno sestavitele = Alexander | sborník = Varietäten im Slavischen | vydavatel = Lang | místo = Frankfurt am Main | rok vydání = 2009 | strany = 313–330 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426280.STO_JE_NESTANDARDNO_ZA.PDF |isbn=978-3-631-57010-4 |jazyk= chorvatština}}</ref> Řada z těchto nových výrazů se v běžné každodenní řeči ujala, jiné nikoliv.
 
== Nářečí ==