AC Milán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění značka: možné problémové formulace |
Doplnění značka: nevhodná syntaxe v nadpisu |
||
Řádek 231:
Sezóna [[Serie A 1973/74|1973/74]] nebyla úspěšná. V [[únor|únoru]] [[Nereo Rocco]], opět jako trenér od začátku sezóny, opustil lavičku po sedmi letech, byl nahrazen nejprve [[Cesare Maldini|Maldinim]] a poté [[Giovanni Trapattoni|Trapattonim]]. ''Rossoneri'' končí na sedmém místě. V Evropských pohárech klub hraje dva krát finále. V [[leden|lednu]] prohrává s [[AFC Ajax|Ajaxem]] [[Superpohár UEFA 1973|Evropský superpohár]] (1:0, 0:6). V poháru [[Pohár vítězů pohárů 1973/74|PVP]] prohrává s [[1. FC Magdeburg|Magdeburgem]] 0:2. Finále si zahrají i [[Coppa Italia|italském poháru]] v sezoně [[Coppa Italia 1974/75|1974/75]], ale prohrávají s [[ACF Fiorentina|Fiorentinou]] 2:3.
Velmi špatnou sezonu v [[Serie A|lize]] [[Serie A 1976/77|1976/77]]. Na posledních 14 kol je nahrazen trenér [[Giuseppe Marchioro]] navrátilcem [[Nereo Rocco|Roccem]]. Ale i ten nezabrání špatné hře ''Rossoneri''. Klub se naštěstí vyhýbá sestupu do [[Serie B|druhé ligy]] o tři body. Klub alespoň vyhrává opět [[Coppa Italia 1976/77|Italský pohár]] když poráží ve finále [[FC Inter Milán|Inter]] 2:0. To je poslední vítězství trenéra [[Nereo Rocco|Rocca]], který končí nadobro v klubu. Místo něj je angažován bývalí hráč [[Nils Liedholm]]. Trenér se rozhodne na konci sezony [[Serie A 1977/78|1977/78]] nasadit poprvé do zápasu budoucí legendu [[Franco Baresi|Baresiho]], ale ani ten nepomůže klubu k lepšímu místu. Končí na čtvrtém místě se vstupenkou do [[Pohár UEFA 1978/79|poháru UEFA]]. Tam se dostává do osmi finále když jej vyřadí [[Manchester City FC]] (2:2, 0:3). V [[Serie A 1978/79|lize]] klub získává vytoužený desátý titul a může na dresu nosit zlatou hvězdu nad logem klubu. Po vítězné sezoně končí kariéru [[Gianni Rivera]].
=== [[Serie B|Druhá liga]] a návrat (1979-1986) ===
Na konci sezóny [[Serie A 1979/80|1979/80]], byl odhalen [[Skandál v italské lize 1980|sázkařský skandál]]. I když klub skončil na třetím místě, byl v skandálu zapleten a byl potrestán sestupem do [[Serie B|druhé ligy]]. Tresty padli i na hráče i presidenta klubu [[Felice Colombo|Colomba]]. ''Rossoneri'' hraje [[Pohár mistrů evropských zemí 1979/80|Pohár PMEZ]], kde se nedostává přes první kolo, když jej vyřadil [[Portugalsko|portugalský]] klub [[FC Porto]] (0:0, 0:1).
Sezona ve [[Serie B 1980/81|druhé lize]] dopadla na výbornou. vyhráli soutěž a postoupili zpět do [[Serie A|nejvyšší ligy]]. Na sezonu [[Serie A 1981/82|1981/82]] se stává trenérem [[Luigi Radice]]. Jenže po 16. kole je nahrazen [[Italo Galbiati|Galbiatim]]. Klub se umístil na 14. místě a sestoupil do [[Serie B|druhé ligy]]. Klub alespoň vyhraje [[Středoevropský pohár 1981/82|Středoevropský pohár]]. Druhé sezona ve [[Serie B|druhé lize]] byla též úspěšná. Klub jej vyhrál a postoupil zpět do [[Serie A|nejvyšší ligy]]. Zasloužil se o to trenér [[Ilario Castagner]]. Ten byl ale propuštěn po 24. kole v sezoně [[Serie A 1983/84|1983/84]] a nahrazen opět [[Italo Galbiati|Galbiatim]]. Klub skončil na osmém místě. I když za ''Rossoneri'' hráli posily ze zahraničí jako [[Luther Blissett]] ([[Watford FC]]) a [[Eric Gerets]] ([[Standard Liège]]). Po sezoně odešli.
Na novou sezonu [[Serie A 1984/85|1984/85]] se stal trenérem po pěti letech strávené v [[AS Řím]] opět [[Nils Liedholm]]. Kupují se hráči z [[Anglie]]: [[Mark Hateley]] ([[Portsmouth FC]]) a [[Ray Wilkins]] ([[Manchester United]]) a z [[Udinese Calcio|Udinese]] [[Pietro Paolo Virdis]]. Na jeden zápas dostává šanci i mladík [[Paolo Maldini]]. Sezona se dokončí na pátém místě, která zaručuje účast v [[Pohár UEFA 1985/86|poháru UEFA]]. V [[Coppa Italia 1984/85|italském poháru]] se dostávají do finále. [[UC Sampdoria]] je poráží po výsledcích 0:1 a 1:2. Nová sezona [[Serie A 1985/86|1985/86]] se do zimy klub umísťoval do třetího místa. V [[prosinec|prosinci]] roku [[1985]] se prezident [[Giuseppe Farina]] po vyřazení v osmi finále [[Pohár UEFA 1985/86|poháru UEFA]] s [[Belgie|belgickým]] klubem [[SV Zulte-Waregem|Waregemem]] setkal s tvrdými protesty fanoušků. S příchodem nového roku se zjistí těžká ekonomická situace: klub je plná dluhů a riskuje bankrot, pokud vše nebude splaceno. V této situaci odstoupí [[Giuseppe Farina]] a střídají se prezident: [[Rosario Lo Verde]] se stává prezidentem po dobu 51 dnů. Pak přichází [[Milán|milánský]] podnikatel [[Silvio Berlusconi]], který klub kupuje [[20. únor|20. února]] [[1986]] a stává se jeho prezidentem [[24. březen|24. března]]. Generálním ředitelem klubu se stává [[Adriano Galliani]] a sportovním ředitelem [[Ariedo Braida]]. V lize končí klub na sedmém místě.
=== Vítězná éra (1986-1996) ===
== Soupiska ==
Aktuální k 03. 09. 2019
| |||