Wikipedie

StarCraft II: Legacy of the Void: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
- Soubor:StarCraft2LotVlogo.png (na Commons smazal commons:User:EugeneZelenko, důvod: c:Commons:Licensing: non-trivial logo)
Řádek 68:
Protossové, oslavující své vítězství na Aiuru, dostali psionickou zprávu od Kerriganové, zrovna tak Jim Raynor. Artanis tedy přerušil oslavy a se Zlatou armádou se vydal dle Kerriganiných instrukcí zpět na Ulnar. Zde na ni Artanis s Raynorem, jenž s sebou vzal celou dominijskou armádu (resp. co z ní zbylo) a admirála Matta Hornera, čekali hodně dlouhou dobu. Když nakonec dorazila, pověděla jim, že byla psionicky kontaktovaná stvořením podobnému Amonovi, ale vůle tohoto byla laskavá. Musí se proto vydat přímo do Prázdnoty samotné, aby to s Amonem skončili jednou pro vždy, neboť byl sice zapuzen zpět do Prázdnoty, ale jednou by se stejně vrátil, nejspíš ne za jejich životů, ale nakonec přece. Kerriganová vytvořila díru do světa Prázdnoty, kde za normálních okolností nikdo nemůže existovat, ale něco nad nimi drželo ochrannou ruku. Uvnitř narazili na stínové verze terranských, protosských i zergských jednotek, obalených černočerveným Amonovým oblakem. Museli se přes ně probít vpřed, odkud na ně byli posíláni ti nejsilnější hybridi. Artanise psionicky volal někdo, koho identifikoval jako ducha Tassadara, ten mu sdělil, že jeho věznitelem je padlý xel'naga jménem Narud. Spojené armády svobodných protossů, terranů i zergů se tedy probili až k Narudovi, jehož poprvé uviděli v jeho skutečné podobě, tedy jako přerostlého hybrida dvou naprosto neznámých forem života, vzdáleně připomínajícího zergsko-protosského hybrida. Nacházeli se v Prázdnotě, kde je možné xel'nagu zabít jednou pro vždy. Zergský roj vedl krom Kerriganové i Alexej Stukov, který neváhal a Naruda popravil sám, přičemž potvrdil, že Narud skutečně je tatáž osoba jako Samir Duran, který jeho zabil a následně vzkřísil před šesti lety, když byl Stukov ještě viceadmirálem UED.
 
Po zabití Naruda pustili z vězení toho, o kom se Artanis domníval, že je duch Tassadara. Byl to ve skutečnosti jiný xel'naga jménem Ouros. Ouros si stvořil avátara ducha Tassadara, aby jeho prostřednictvím mohl ovlivnit události v reálném vesmíru ze svého vězení, a instruoval Zeratula k tomu, aby všechny přivedl až sem a zajistil další pokračování nekonečného cyklu znovuzrození xel'nagů, dokud to ještě jde. Narud byl sice také xel'naga, ale ne tak silný jako Amon. Amona proto může zabít jedině jiný xel'naga, který pak v Prázdnotě zůstane (Ouros to pravděpodobně není schopen vykonat z nějakého důvodu sám). V současné době je schopna zbavit vesmír Amona pouze Sára Kerriganová, která již nyní ztělesňuje čistotu esence. Vyzval tedy Kerriganovou, aby přijala jeho esenci formy, a stala se tak po jeho smrti a po zabití Amona poslední xel'nagou, schopnou pokračovat v cyklu. Jim Raynor protestoval, protože 4nechcenechce vidět další proměnu Sáry, ovšem ta byla rozhodnutá to udělat a přijmout svůj úděl. Jedině tak odčiní své masakry miliard lidí a protossů. Raynorovi nezbylo nic jiného, než ji bránit, protože na Kerriganovou a Ourose začal Amon posílat mračna svých stínových zergů, protossů a terranů. Jakmile byla její přeměna hotová, Artanis jen nevěřícně prohlásil, že je teď ona xel'naga. Změnila se její vizáž, kůže jí zlatě svítila a její čepelí křídla se změnila v křídla bohyň. Také značně povyrostla. A sama ihned vedla armády svobodných terranů, protossů a zergů do poslední bitvy, o které Raynor řekl, že to bude jejich poslední společný tanec. Amon totiž dobře bránil svou podstatu polem generovaným létajícími obelisky. Kdykoliv využil moc obelisku k vytvoření průrvy Prázdnoty, aby si vytvořil stínové vojáky zergů, protossů a terranů k obraně i útokům, stal se obelisk, jinak nezničitelný, zranitelným. Kerriganová pak se svými novými schopnostmi mohla obelisky rychle ničit. Stejně tak mohla podpořit ostatní vysláním energetické supernovy, kterou zničila všechny nepřátele v nejširším okolí. Jakmile byla tato práce hotová, jediným zábleskem zabila samotného Amona, který byl proti její moci zcela bezbranný. Předtím ale vyzvala Raynora, aby svět Prázdnoty okamžitě opustil, i s jeho vojáky, i s protossy i se zergy. Zároveň jmenovala Zagaru novou zergskou královnou a pověděla jí, aby nikdy nezapomněla na lekce, které jí udělila.
 
Za dva roky císař Valerián Mengsk spolu s Mattem Hornerem stabilizovali a přebudovali zbytky Dominia tak, že vstoupilo do věku prosperity a míru. Též vedl diplomatická jednání s protossy. Alarak nakonec odmítnul nabídku Artanise, aby se Tal'Darimové začlenili do nové protosské společnosti Daelaam, a vydal se hledat nový domov pro svůj lid, ovšem udělil povolení všem Tal'Darimům, aby se sami rozhodli, zda zůstanou na Aiuru, nebo půjdou za ním. Zergové pod vedením nové královny Zagary znovu ovládli Char a okolní světy. Dle pozorování průzkumníků se na mnoha světech, které byly odjakživa pusté, nebo byly proměněny v pustinu bez života vlivem válek posledních let, začal zčistajasna vyskytovat nový život. Jim Raynor se v tu dobu nacházel sám na Mar Saře v hospodě, kde začal příběh celého Starcraftu II, a popíjel alkohol. V jeden moment se otevřely dveře a dovnitř nakoukla Sára Kerriganová, v lidské podobě, oděná do ghostí uniformy a obklopená svou zlatou xel'nažskou aurou, aby mu řekla, že "je čase jít, kovboji." Jim jen zanechal na baru svůj odznak konfederačního maršála a šel s ní. Zprávy dále hovořily, že byl na Mar Saře objeven jeho odznak, ale nikdo ho od té doby neviděl, ani o něm již nikdy více neslyšel.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/StarCraft_II:_Legacy_of_the_Void“