Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Stavební podoba, obrázky |
m aktualizace odkazu na Santino de Bossi po přesunu |
||
Řádek 56:
[[Třicetiletá válka]] pro zámek znamenala pohromu. Roku 1631 zemřel Adam Hrzán, a zámek připadl vdově Sabině Žofii z Vřesovic a jejím třem nezletilým synům. Ve stejném roce museli majitelé zaplatit výpalné [[Sasko|saskému]] veliteli Vlietsingovi, jehož oddíly tábořily u Chomutova. Přesto Sasové zámek obsadili a jeho velitelem se stal Jindřich z Bischofsheimu. Vojáci navíc poničili vybavení interiérů a zbourali úřednický dům. V únoru roku 1632 k Červenému hrádku přitáhlo císařské vojsko od obléhaného [[Žatec|Žatce]] a zámek vypálilo. Podruhé zámek vyhořel roku 1639 během vpádu Švédů.<ref name="s270"/>
Sabina Žofie z Vřesovic se mezitím roku 1633 vzdala za [[Svobodný pán|svobodného pána]] Rudolfa z Morzina.<ref name="s270"/> Roku 1646 se správy panství ujal její syn Jan Adam Hrzán, který tehdy dosáhl plnoletosti, a v roce 1655 zahájil obnovu sídla. Nejprve musely být strženy válkou poničené zbytky starého zámku a jeho opevnění. Samotná stavba proběhla v letech 1669–1675 a řídil ji stavitel [[
Po Janu Adamovi se měli roku 1681 o majetek rozdělit rovným dílem dva synové. Červenohrádeckým pánem se stal Ferdinand Maxmilián z Harasu, který na zámku v letech 1687–1688 hostil sochaře [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]]. Roku 1696 musel celé panství přenechat staršímu bratrovi Arnoštu Maxmiliánovi Hrzánovy, který za něj převzal dluhy a zavázal se vyplácet mu rentu ve výši 6660<ref name="s270"/> zlatých.<ref name="a76"/> Panství již o rok později zdědil Zikmund Valentin Hrzán, kterému do té doby patřil údlický statek.<ref name="s270"/> Na Červeném hrádku pravděpodobně nechal postavit schodiště do parku před jižním průčelím zdobené Brokoffovými vázami.<ref name="a76"/> Návrh schodiště pochází, ne zcela jistě,<ref name="a76"/> od architekta [[Jan Baptista Mathey|Jan Baptisty Matheye]].<ref name="putovani"/>
| |||