Smazaný obsah Přidaný obsah
Fixinela (diskuse | příspěvky)
→‎Etnické složení: přesun věty, lipkové
Stillff (diskuse | příspěvky)
Obrázky a rozšíření filmu
Řádek 78:
 
=== Od starověku k rozdělení Polska ===
[[Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg|náhled|vlevo|Rekonstrukce usedlosti [[Lužická kultura|lužické kultury]] z [[doba bronzová|doby bronzové]], [[Biskupin]], cca 700 př. n. l.]]
[[File:MieszkoDagome.jpg|thumb|[[Měšek I.]] na obrazu [[Jan Matejko|Jana Matejka]]]]
Nejznámějším archeologickým nálezem ze [[Starověk|starověku]] v Polsku je opevněné osídlení [[Biskupin]] (v němž se dnes nachází [[skanzen]]). Vzniklo kolem roku 748 př. n. l., v pozdní [[Doba bronzová|době bronzové]], v rámci [[Lužická kultura|lužické kultury]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Biskupin - zatopiony gród
| url = https://podroze.onet.pl/polska/kujawsko-pomorskie/biskupin-historia-pierwszej-polskiej-osady/sssj2wc
Řádek 126 ⟶ 128:
| periodikum = www.ceskatelevize.cz
| datum přístupu = 2019-10-19
}}</ref> Zabránil rozšíření [[Černá smrt|černé smrti]] do Polska opatřeními na hranicích. S ním ovšem piastovská dynastie vymřela.
[[Soubor:Europa Jagellonica.svg|náhled|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
[[File:Grunwald Wojciech Kossak.jpg|thumb|left|[[Bitva u Grunwaldu]]]]
Roku [[1385]] bylo smlouvou v [[Kreva|Krevě]] dohodnuto spojení polského království s [[Litevské velkoknížectví|litevským velkoknížectvím]] (tzv. [[Krewská unie]]). Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské [[personální unie]] až do roku 1569, kdy byla Litva s polským královstvím spojena těsněji (tzv. [[Lublinská unie]]). Stát spojením obou národů posílil. Roku 1410 polsko-litevské vojsko definitivně rozdrtilo německé rytíře v [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bitva rytířů a mýtů. U Grunwaldu byl roku 1410 i Žižka
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/bitva-rytiru-a-mytu-u-grunwaldu-byl-roku-1410-i-zizka_175538.html
Řádek 568 ⟶ 573:
=== Cestovní ruch ===
[[Soubor:Afrykarium tunel.jpg|náhled|[[Afrika]]rium-[[Oceanárium]] ve [[Zoologická zahrada ve Vratislavi|vratislavském ZOO]]]]
[[File:Krakow 19.jpg|thumb|left|upright|[[Královský hrad (Krakov)|Hrad na Wawelu v Krakově]]]]
[[File:Warszawa-Zamek Królewski.jpg|thumb|left|upright|[[Královský hrad (Varšava)|Královský zámek ve Varšavě]]]]
{{Podrobně|Koruna hor Polska}}
Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zaznamenalo Polsko nárůst počtu turistů. Cestovní ruch významně přispívá k hospodářským výsledkům země a tvoří poměrně velký podíl na trhu služeb. Polsko je podle údajů Světová organizace cestovního ruchu ([[Světová organizace cestovního ruchu|UNWTO]]) 16. nejnavštěvovanější zemí zahraničními turisty na světě.
Řádek 734 ⟶ 741:
=== Literatura ===
{{viz též|Polská literatura}}
[[Soubor:KostrzewskiFranciszek.Grzybobranie.1860.jpg|náhled|vlevo|Franciszek Kostrzewski: ''Sběr hub''. Ilustrace Mickiewiczova ''Pana Tadeáše'', ca 1860]]
[[Soubor:Stanisław Ignacy Witkiewicz.jpg|náhled|upright|Stanisław Ignacy Witkiewicz, zvaný Witkacy, byl nejen spisovatel; zabýval se také [[malířství]]m, teorií umění či [[filosofie|filosofií]]]]
Polská literatura se objevuje ve [[středověk]]u při [[christianizace|christianizaci]] země. První polské literární památky jsou psány [[latina|latinsky]]; jedná se především o [[Legenda|životopisy svatých]], [[kázání]] a [[liturgie|liturgické]] písně, [[dopis]]y a [[kronika|kroniky]], objevují se polské překlady [[bible]]. Za nejstarší původní text v [[polština|polštině]] je považována mariánská píseň ''[[Bogurodzica]]'' z doby okolo roku [[1300]].<ref>[http://www.moraviamagna.cz/texty/t_bogurd.htm Moravia magna: Bogurodzica dziewica]</ref>
Řádek 772 ⟶ 779:
 
=== Film ===
[[File:Andrzej Wajda 2012 Off Plus Camera.jpg|thumb|upright|[[Andrzej Wajda]]]]
Velkou tradici má polská filmová škola, jejím nekorunovaným králem je režisér [[Andrzej Wajda]] (sedmkrát nominovaný na [[Oscar]]a, v roce 2000 ho získal za celoživotní dílo).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Andrzej Wajda — Lidé — Česká televize
Řádek 777 ⟶ 785:
| periodikum = www.ceskatelevize.cz
| datum přístupu = 2019-10-20
}}</ref> Vedle Wajdy se do dějin evropského filmu zapsal především [[Krzysztof Kieślowski]]. Řadu festivalových ocenění přivezl též [[Jerzy Skolimowski]]. K silné generaci patřil i [[Krzysztof Zanussi]]. [[Agnieszka Hollandová]] začínala jako asistentka Wajdy i Zanussiho. K dalším známým jménům patří [[Jerzy Kawalerowicz]] či [[Andrzej Munk]]. [[Paweł Pawlikowski]] získal v roce 2015 [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]]. Jedním z komerčně nejúspěšnějších polských filmů historie bylo výpravné historické drama [[Křižáci (film, 1960)|Křižáci]] z roku 1960. V Polsku se narodil i slavný americký režisér [[Roman Polański]], producent [[Samuel Goldwyn]] nebo průkopník animovaného filmu [[Max Fleischer]]. Dvorním kameramanem [[Steven Spielberg|Stevena Spielberga]] je [[Janusz Kamiński]].
 
Polská herečka [[Pola Negri]] byla hollywoodskou hvězdou v éře němého filmu. [[Izabella Scorupco]], jež emigrovala v 70. letech 20. století do Švédska, se proslavila rolí v [[Bondovka|bondovce]] ''[[Zlaté oko]]''. Polský populární film zajistil proslulost například [[Jerzy Stuhr]]ovi, především díky nejúspěšnější polské filmové komedii všech dob – ''[[Sexmise|Sexmisi]]'' z roku 1984.
 
V [[Lodž]]i, kde roku [[1899]] vznikl první stálý biograf, funguje dnes známá filmová škola. Časopis ''Hollywood Reporter'' ji vyhlásil v roce 2014 druhou nejlepší filmovou školou na světě.<ref>https://www.novinky.cz/kultura/clanek/americane-sestavili-zebricek-filmovych-skol-famu-skoncila-ctvrta-237226</ref> Od roku 1985 se pravidelně koná [[Varšavský mezinárodní filmový festival]]. V roce 2009 byl zařazen Mezinárodní federací filmových producentů (FIAPF) do nejprestižnější kategorie A. Koná se vždy v polovině října.
 
=== Hudba ===