Cech: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m Editace uživatele 185.246.148.103 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je MrJaroslavik
značky: rychlé vrácení zpět SWViewer [1.3]
Řádek 4:
Cechy vznikaly ve středověkých [[město|městech]] hlavně během [[13. století|13.]]-[[15. století]], v menších městech ještě i v [[16. století|16.]] a [[17. století]]. Rušeny začaly být ve druhé polovině [[18. století]] a především v [[19. století]], neboť bránily vytváření konkurenčního prostředí a technologickému rozvoji.
 
== Charakteristika cechů ==
zájmy svých členů, dohlížet na kvalitu a cenu zboží, ale také například nedovolovat provozování [[řemeslo|řemesla]] někomu, kdo není členem cechu. Toto pokutování bylo podepřeno městskými výsadami, takže nečlen cechu prakticky nemohl své řemeslo vykonávat.<ref>[[Josef Janáček|JANÁČEK, Josef]]. ''České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Academia, 1968. [dále jen Janáček]. str. 70.</ref>
[[Soubor:N.S. cechy.JPG|náhled|Zástava řemeslných cechů v [[Nové Strašecí|Novém Strašecí]]]]
Smyslem cechu bylo především hájit zájmy svých členů, dohlížet na kvalitu a cenu zboží, ale také například nedovolovat provozování [[řemeslo|řemesla]] někomu, kdo není členem cechu. Toto pokutování bylo podepřeno městskými výsadami, takže nečlen cechu prakticky nemohl své řemeslo vykonávat.<ref>[[Josef Janáček|JANÁČEK, Josef]]. ''České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Academia, 1968. [dále jen Janáček]. str. 70.</ref>
 
Cech byl ovšem také náboženské bratrstvo, zpravidla měl v městském [[kostel]]e svůj [[oltář]]. Cech měl též svého voleného představeného. Měl také svůj [[znak (heraldika)|znak]] či [[Vlajka|prapor]], vlastní [[privilegium|privilegia]] atp. Cech vlastnil také cechovní pokladnu, do níž se platily poplatky za zkoušky a vstup nových členů, pravidelné roční příspěvky, peníze vybrané na pokutách atd.
Řádek 25 ⟶ 27:
Cechovní uspořádání se stalo terčem kritiky na konci 18. století a na počátku 19. století. Cechům bylo vytýkáno, že brzdí volný obchod, technologické inovace, přenos technologií a rozvoj podnikání. Dle některých pramenů z této doby se cechy stále víc a víc zapojovaly do vzájemných bojů a bojů proti řemeslníkům, kteří do cechů nepatřili. Po celé Evropě rostl sklon bojovat proti vládní kontrole trhu ve prospěch trhu volného (systému [[laissez faire]]). Ten rychle rostl a vytvářel si cestu do politického a právního systému.
 
Vzhledem k industrializaci, modernizaci průmyslu, obchodu a vzestupu silných národních států, které mohly přímo vydávat patenty či ochranu autorských práv, se síla cechů vytratila. Po francouzské revoluci během 19. století cechy vymizely ve většině evropských zemí, kde byly přijaty zákony o volném obchodu.
 
=== Kritika cechů ===