Neville Chamberlain: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Pohřbení ve Westminsterském opatství za použití HotCat |
Reference |
||
Řádek 31:
V zahraniční politice se pokoušel naklonit [[Nacistické Německo|Německo]] a vytvořit z něho partnera ve stabilní [[Evropa|Evropě]]. Předpokládal, že by toho dosáhl navrácením některých [[Německá koloniální říše|bývalých kolonií]]. Nicméně Německo nevyvíjelo velkou snahu jednat o těchto záležitostech. Obešel svého ministra zahraničí [[Anthony Eden|Edena]] a do Německa vyslal svého vyjednavače a tentýž postup uplatnil i vůči [[Italské království|Itálii]], která byla evropskou veřejností kritizována za [[Druhá italsko-etiopská válka|okupaci Etiopie]]. Vyřešení vztahů s Itálií totiž považoval za překážku pacifikace a appeasementu Evropy. Chamberlainova politika vůči Německu byla motivována tradiční britskou snahou o nastolení rovnováhy v Evropě, v tomto případě mezi Německem a Francií, což se projevilo ještě za jeho předchůdce, když Londýn pasivně přihlížel remilitarizaci Porýní v březnu 1936.
V únoru [[1938]] [[německý kancléř]] [[Adolf Hitler]] započal nátlak na [[První Rakouská republika|rakouskou]] vládu, aby svolila k [[anšlus|připojení Rakouska k Německu]]. Chamberlain se domníval, že dobré styky s Itálií přesvědčí Hitlera, aby od svého záměru odstoupil, a zároveň, že bude Itálie sloužit jako hráz německé expanzi. Jeho názor kritizoval ministr zahraničí Eden, který poté co byl vládou schválen postup jeho oponenta, rezignoval. V březnu [[1938]] se Rakousko stalo částí Německa, a ačkoli Rakousko žádalo Británii o pomoc, byla výsledkem jen diplomatická nóta. Na jednání vlády poté uvedl, že jediný argument, na který Německo slyší, je vojenská síla a systém kolektivní bezpečnosti je v tomto případě neúčinný. Obětování Rakouska nyní nahradilo neúspěšnou snahu uspokojit Hitlera navrácením kolonií a mělo posílit Třetí říši proti Francii (podle hesla ''vždyť jsou to také Němci'').
V záři byl informován tajnými službami o Hitlerově záměru napadnout v druhé polovině tohoto měsíce [[Československo]].<ref name="pacner151">{{Citace monografie
V záři byl informován tajnými službami o Hitlerově záměru napadnout v druhé polovině tohoto měsíce [[Československo]]. Zároveň dostal informaci o tom, že se [[Francie]] do případného konfliktu nezapojí. Navštívil tedy Hitlera a po třech hodinách jednání získal Hitlerovo ujištění, že Německo chce získat pouze oblast Sudet a nemá zájem okupovat Československo nebo obsadit jiné oblasti ve východní Evropě, v nichž žije německé obyvatelstvo. Československo mělo obdržet mezinárodní garanci nezávislosti. Chamberlain s tímto souhlasil, neboť odstoupení Sudet bral jako další posílení Německa, které se tímto mělo vyrovnat Francii, která s tímto postupem rovněž souhlasila. Na pozdějších jednáních však Hitler své požadavky rozšířil, což už bylo pro britského premiéra neakceptovatelné, neboť neměl zájem na tom, aby nacisté získali výzbroj československé armády a kontrolu nad zbrojním průmyslem ve vnitrozemí.▼
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 151-155
| isbn = 978-80-7243-597-5
▲
Na konci září proběhla v [[Mnichov]]ě schůzka za účasti Chamberlaina, Hitlera, [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] a [[Édouard Daladier|Daladiera]]. Na následujícím jednání Hitler pohrozil okupací Československa, pokud nebudou přijaty jeho požadavky. Británie i Francie nakonec odsouhlasily italský návrh, který byl předtím připraven Německem a výsledkem byl text označovaný jako [[Mnichovská dohoda]]. Chamberlain byl po návratu do země oslavován jako velký mírotvorce a byla mu poskytnuta málo vídaná čest objevit se s královskou rodinou na balkóně [[Buckinghamský palác|Buckinghamského paláce]].
| |||