Rakovnický kraj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
styl. značka: editace z Vizuálního editoru |
styl. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
Písemně je [[Rakovník]] poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo [[soud]]u, když se za [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] stal sídlem kraje. Rakovník měl dlouho statut komorního města, které však více než na vůli královské komory bylo závislé na momentálním postavení nedalekého královského hradu [[Křivoklát]]u. I po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn Rakovník stál při panovnících tohoto rodu a snažil se tak vyhnout zvůli toho, kdo právě držel Křivoklát. Až [[Rudolf II.]] toto ocenil a po staletích marného čekání povýšil Rakovník v roce 1588 na [[královské město]].
Za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] byl Rakovnický kraj v roce 1458 rozdělen na podíl Rakovnický a [[Podbrdský kraj|Podbrdský]].<ref>http://www.brdy.info/kapitoly/brdy.php</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum přístupu=2016-05-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160311054220/http://www.toulkystomem.cz/Ruzne/uzemni_celky/detail.html?obl=ZKC&vyb=Cechy&id=C&map=c |datum archivace=2016-03-11 |nedostupné=ano }}</ref> Patřil mezi nejmenší české kraje a měl tehdy velice neurčitou hranici. Na severu ji tvořilo Žbánsko, na západě kolísala mezi Senomaty a Jesenicí, na jihu byla vytyčena řekami Střelou a Mží až po Skryje, kde přesáhla na druhý břeh a táhla se jižním okrajem křivoklátského lesa přes Broumy k Hudlicům. Zde opět kopírovala hranici křivoklátských lesů přes Chyňavu, Běleč, Bratronice, Bezděkov, Lány, Nové Strašecí a Třtici zpět ke Žbánu. V roce 1651 tak
| příjmení = Pazderová
| jméno = Alena
Řádek 39:
}}</ref> Ještě při solním sčítání v roce 1702 bylo v Rakovnickém kraji zjištěno jen 14 741 obyvatel nad 10 let (z toho 14 521 křesťanů a 220 židů). Naproti tomu k roku 1847 v nově vymezeném kraji (kromě historického Slánska obsahoval např. i pražská předměstí [[Bubeneč]], [[Holešovice]] a [[Smíchov]]) žilo už 193 654 obyvatel, převážně české národnosti a vyznáním katolíků.<ref name="Krotilová" />
Z hlediska římskokatolické správy bylo území kraje rozděleno mezi rakovnický, slánský a budyňský [[Vikariáty a farnosti pražské arcidiecéze|vikariát pražské arcidiecéze]]. Původně převážně zemědělský charakter kraje se začal měnit, když v 19. století došlo díky kladensko-rakovnické kamenouhelné pánvi k mohutnému rozvoji železářství na [[Kladno|Kladně]], průmysl se ale rozvíjel i v Rakovníku a ve Slaném. V těchto městech byly také jediné dvě vyšší školy kraje, ve Slaném [[Gymnázium Slaný|gymnázium]] a v Rakovníku [[Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník|reálka]], a i tento fakt potvrzoval přetrvávající rozdělení kraje na dva historické celky. Rakovnický kraj vydržel až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Rakovník se pak stal sídlem politického a
== Významní hejtmané ==
| |||