Úštěk: Porovnání verzí

| adresa = Mírové&nbsp;náměstí&nbsp;83<br />Úštěk-Vnitřní Město<br />41145 Úštěk

| web = http://www.mesto-ustek.cz

| email = tajemnik@mesto-ustek.cz

| starosta = Jan Mazíni

[[Soubor:Ustek-PikartskaVez1.jpg|vlevo|náhled|Pikhartská věž]]

Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. V té době tudy vedly staré obchodní cesty z Litoměřic do Lužice. Ve [[14. století]] zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a [[1361]] byl Úštek vyhlášen za město. Roku [[1387]] zastavili Michalovicové město Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve stavbě opevnění a městských bran, Litoměřické a Lipské, které byly zbořeny v 19. století. Roku 1426 koupil Úštěk Václav Carda z Petrovic, husitský hejtman, který hradby rozšířil a postavil před hradem Pikartskou věž. Od roku 1475 pařil Úštěk Sezimům z Ústí, kteří brány opravili a vsadili do nich české nápisy.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Oficiální web města

| url = http://www.mesto-ustek.cz/prvni%2Dpisemna%2Dzminka/d-144149/p1=1099

| datum přístupu = 04.04.2019

}}</ref>

 

Po zrušení jezuitského řádu převzali správu Úštěka měšťané, kteří nově zřídili školu v domě čp.45 vedle tehdejší radnice. Na místě obecního domu nedaleko hradu byla postavena budova okresního soudu, dnes sloužící městskému úřadu. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem. Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen. Počet obyvatel v této době výrazně klesl (2244 v roce 1930, 1315 v roce 1950). Koncem 50. let se začalo s Úštěkem a Úštěckem počítat jako s rekreační oblastí. Byl vybudován rybník Chmelař (na místě zaniklého Velkého rybníka), v 70. letech 20. století silniční obchvat odvedl dopravu z města. V souvislosti s prohlášením města za památkovou rezervaci došlo k úpravám některých gotických domů, zahrnujících především obnovení podloubí. V posledních letech dochází k postupné rehabilitaci fasád objektů.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie

| titul = • Program rozvoje města Úštěk a jeho místních částí v letech 2015-2025

| url = http://www.mesto-ustek.cz/assets/File.ashx?id_org=17553&id_dokumenty=146990

| datum přístupu = 6.2.2019

}}</ref>

== Urbanismus ==

Město Úštěk je od roku 1980 [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]], nejmenší v České republice. Historický Úštěk byl až do 2. poloviny 19. století uceleným sídelním útvarem. Předmětem ochrany památkové rezervace je tak dochovaný půdorys ulicové zástavby sledující hřeben pískovcového ostrohu spolu s dobře zachovalou [[Pozdní gotika v české kultuře|pozdně gotickou]] zástavbou.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 28. července 1980, čj. 13602/80-VI/1 o prohlášení historického jádra města Úštěku za památkovou rezervaci

| url = http://mesto-ustek.cz/html/soubory/Formulare/Pamatkovapece/MPR%20Ustek.pdf

| datum vydání = 28.7.1980

| datum přístupu = 6.2.2019

Podobu města určila poloha na pískovcovém [[Skalní ostroh|ostrohu]], vysoko nad soutokem dvou potoků. Omezení na plochu ostrohu znemožnilo rozvinutí uliční sítě. Město obehnáno hradbami. Středem ostrohu a tedy i městem procházela cesta z [[Litoměřice|Litoměřic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]] a dále do [[Lužice]]. Ke vjezdu do města sloužily dvě brány: západní Česká byla pro chatrnost zbourána v roce 1830, východní Německá definitivně padla v roce 1882, mimo jiné proto, že bránila vjezdu vozů do města. Na jihu a severu se nacházely ještě dvě menší branky. Jádrem města se stalo ulicové náměstí, nálevkovitě se do středu rozšiřující.Domy vznikly na úzkých hlubokých parcelách s do pískovce vytesanými vícepatrovými sklepy. Tento [[půdorys]] se u valné většiny domů nezměnil dodnes, v průběhu staletí se vyvíjela jen jejich výška a stavební materiál. V [[Gotická architektura|gotice]] vznikaly jednopartové domy s [[podloubí]]m v přízemí a v prvním patře dvou až čtyřosé, s vysokým strmým štítem a střechou kolmou k náměstí. Původně bývala spodní část domů kamenná, horní patra pak byla dřevěná, se střechou pokrytou [[šindel]]em. K výraznějším stavebním úpravám docházelo jen po požárech.<ref name=":0">{{Citace monografie

| titul = 100 let města, aneb, Úštěk kdysi a dnes

| místo = Úštěk

| isbn = 9788027031085

| isbn2 = 8027031087

| počet stran = 60 nečíslovaných stran

| jméno = Košťál,

| příjmení = Bohuslav.

[[Soubor:Ustek_RSK.jpg|vlevo|náhled|440x440pixelů|Úštěk na reambulované mapě stabilního katastru]]

Ve středověku stály domy s podloubím po obou stranách náměstí. Domy byly stavěny stejným vzorem, zepředu užší s podloubím, delší k hradbám. Řada štítových domů, které se zachovaly na severní straně západní části náměstí (domy č. 16/29 až 28/42), ukazuje vzhled zástavby menšího středověkého města. Nejstarší městské domy byly dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních. Později, zejména v 16. století, byly stavěny nové kamenné jednopatrové domy s loubím v přízemí a s hrázděnými štíty. V domě č. 19/29 je zachována původní [[černá kuchyně]], u čísla 16/29 je novější [[rokoko]]vé průčelí.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Oficiální webové stránky města Úštěk

| url = http://www.mesto-ustek.cz/zapadni%2Dcast%2Dnamesti%2Dstitove%2Ddomy/d-144130/p1=1111

| datum přístupu = 7.3.2019

}}</ref> Několik [[Pozdní gotika|pozdně gotických]] domů na náměstí bylo ve druhé pol. 20. stol. strženo (čp. 60-62), dům č. 59 ale zachován pro cenné gotické [[Klenba|klenby]].<ref name=":0" />

| vydání = 1. vydání

| titul = Úštěk

| vydavatel = Petr Prášil - Baron

| místo = Hostivice

| isbn2 = 808691495X

| počet stran = 276 Seiten

| jméno = Košťál,

| příjmení = Bohuslav,

=== Stavební historie ===

Jádrem prvního osídlení Úštěku byla tvrz, na jejímž místě byl později vystavěn hrad, který byl samostatně opevněn a stal se tak středem jižní části zástavby. Počátky města spadají do 13. století, ve století následujícím probíhala vnitřní výstavba města a výstavba původního kostela sv. Michala s hřbitovem na místě dnešního kostela. Ve druhé polovině 14. století bylo město opevněno hradbami z hrubě tesaných pískovcových kvádrů, které byly zdvojené ze západu, kde je město dobře přístupné. Již ve středověku tak město získalo výrazné sevřené panorama s dominantami kostela, hradu a dvou bran. V pozdní gotice probíhala přestavba a nová výstavba měšťanských domů, která většinově překryla dřívější etapy výstavby. Z té doby pochází základní podoba domů, zachovaly se i některé detaily (portály, ostění). V renesanci byly přestavěny obě městské brány a zahájena výstavba na předměstích, v části zvané České předměstí si své domy vystavělo 8 židovských rodin, nově se město rozšiřovalo i na jižní straně (Podolec). V 18. století docházelo k výstavbě sakrálních památek, včetně kalvárie v nedaleké Ostré, fary a kostela. Po požárech v letech 1856 a 1859 došlo k přestavbám měšťanských domů, což někdy dokonce vedlo ke slučování dvou parcel, kdy byla střecha nových objektů situovaná rovnoběžně s náměstím, čímž byl částečně narušen gotický rytmus domů kolem náměstí. Do této doby spadá také zastavování podloubí a jeho využití k obchodním účelům, stavba Ptačích domků a vybudování železnice. Zbořeny byly také obě městské brány.<ref>{{Citace monografie

| titul = Paměť měst : městské památkové rezervace v českých zemích

| vydání = 2.

| rok vydání = 1981

| počet stran = 407

}}</ref>

 

* [[Alois Klar]] (1763-1833), filolog a filantrop, jeden ze zakladatelů [[Klárův ústav|Klárova ústavu]] pro slepce

* [[Alfred Ölschlegel]] (1847-1915), hudební skladatel, varhanní virtuóz<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Alfred Ölschlegel, hudební skladatel, rodák z Úštěka

| url = https://www.festivalustek.cz/blog/olschelgel-cz

| datum přístupu = 7.2.2019

}}</ref>