Wikipedie

Tvořivost: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m pravopis + ref typo
m Robot: -nevhodná url; kosmetické úpravy
Řádek 4:
== Vymezení ==
Nejčastěji se tvořivost vymezuje jako „generování nových, neobvyklých, ale také přijatelných, užitečných myšlenek, řešení, nápadů". Tvořivý proces je potom charakterizován dvěma základními prvky, což je '''originalita''' (novost, původnost) a '''užitečnost''' (hodnota, prospěšnost).<ref name="Dacey">{{citace monografie
| příjmení = Dacey
| jméno = J. S.
| příjmení2 =Lennon Lennon
| jméno2 = K. H.
| titul = Kreativita
| rok = 2000
|rok=2000 |vydavatel=Grada |místo=Praha |isbn=80-7169-903-9 |jazyk=česky }}</ref><ref name="Loksova03">{{citace monografie |příjmení = Lokšová |jméno=I. |příjmení2=Lokša |jméno2=J. |titul=Tvořivé vyučování |rok=2003 |vydavatel=Grada▼
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| isbn = 80-7169-903-9
| jazyk = česky
▲|rok=2000 |vydavatel=Grada |místo=Praha |isbn=80-7169-903-9 |jazyk=česky }}</ref><ref name="Loksova03">{{citace monografie |příjmení = Lokšová |jméno=I. |příjmení2=Lokša |jméno2=J. |titul=Tvořivé vyučování |rok=2003 |vydavatel=Grada
|místo=Praha |isbn=80-247-0374-2 |jazyk=česky }}</ref>
 
Pro výsledky činnosti, které lze označit jako tvůrčí, ale mají negativní sociální hodnotu (nové mučicí nástroje, plynové komory, atomová bomba atd.) užívají někteří autoři pojem '''antikreativita''',<ref name="Bakalar">{{citace monografie
| příjmení = Bakalář
|příjmení = Bakalář |jméno=E. |příjmení2=Erazím |jméno2=P. |titul=Kapitoly z psychologie tvořivosti I. |rok=1990 |vydavatel=Dům techniky ČSVTS |místo=Plzeň |jazyk=česky }}</ref> negativní tvorba či protispolečenská tvořivost.<ref name="Petrova">{{citace monografie |příjmení = Petrová |jméno=A. |titul=Tvořivost v teorii a praxi |rok=1999 |vydavatel=Vodnář |místo=Příbram |isbn=80-86226-05-0 |jazyk=česky }}</ref>▼
| jméno = E.
| příjmení2 = Erazím
| jméno2 = P.
| titul = Kapitoly z psychologie tvořivosti I.
| rok = 1990
| vydavatel = Dům techniky ČSVTS
| místo = Plzeň
| jazyk = česky
▲|příjmení = Bakalář |jméno=E. |příjmení2=Erazím |jméno2=P. |titul=Kapitoly z psychologie tvořivosti I. |rok=1990 |vydavatel=Dům techniky ČSVTS |místo=Plzeň |jazyk=česky }}</ref> negativní tvorba či protispolečenská tvořivost.<ref name="Petrova">{{citace monografie |příjmení = Petrová |jméno=A. |titul=Tvořivost v teorii a praxi |rok=1999 |vydavatel=Vodnář |místo=Příbram |isbn=80-86226-05-0 |jazyk=česky }}</ref>
 
== Klasifikace tvořivosti ==
Řádek 19 ⟶ 37:
* Kreativita – kvalita idejí, novum
* Ingenuita (důmyslnost) – objevování problémů a jejich invenční, překvapivé řešení.<ref name="Hlavsa">{{citace monografie
| příjmení = Hlavsa
| jméno = J.
| titul = Psychologické základy teorie tvorby
| rok = 1985
|rok=1985 |vydavatel=Academia |místo=Praha |jazyk=česky
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| jazyk = česky
}}</ref>
Stupně tvořivosti dle Maňáka:
Řádek 27 ⟶ 50:
* inventivní – vynalézavost, originalita, nová řešení
* emergentní – projev génia.<ref name="Manak01">{{citace monografie
| příjmení = Maňák
| jméno = J.
| titul = Stručný nástin metodiky tvořivé práce ve škole
| rok = 2001
|rok=2001 |vydavatel=Paido |místo=Brno |isbn=80-7315-002-6 |jazyk=česky
| vydavatel = Paido
| místo = Brno
| isbn = 80-7315-002-6
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Řádek 60 ⟶ 89:
 
Jeden z prvních modelů tvůrčího procesu při řešení problémů publikoval roku 1926 sociální psycholog a ekonom Graham Wallas. Model navazoval na předchozí názory, byl dále rozpracováván a v podstatě se používá dodnes. Autor tvůrčí proces rozdělil do čtyř návazných fází: <ref name="Žák">{{Citace monografie
| příjmení = Žák
|příjmení = Žák|jméno = Petr|titul = Kreativita a její rozvoj|vydavatel = Computer press|místo = Brno|rok = 2004|počet_stran = 315|kapitola = Systémy kreativního řešení problému|strany = 124-126|isbn = 80-251-0457-5|jazyk = Čeština}}</ref>
| jméno = Petr
| titul = Kreativita a její rozvoj
| vydavatel = Computer press
| místo = Brno
| rok = 2004
| počet_stran = 315
| kapitola = Systémy kreativního řešení problému
| strany = 124-126
| isbn = 80-251-0457-5
| jazyk = Čeština
}}</ref>
* ''Příprava'' - člověk stojí před výchozí problémovou situací, která může být neurčitá (něco nefunguje jak má a neví se proč) či určitá (vnější zadání, jasně měřitelné rozdíly mezi skutečným a očekávaným). V této fázi dochází tedy k pojmenovávání, analyzování a zpracování problémové situace.
* ''Inkubace'' nebo zrání - oproti předchozí fázi, kdy hrála roli spíše logika (analýza, zpracování), se do procesu zapojuje [[intuice]]. Řešitel získává od problému vědomě odstup (ne vždy), v mysli zpracovává data a nechává je "vyzrát". Podle Wallase se problém a jeho logicky a analyticky zpracované aspekty přesouvají do podvědomí, kde probíhá hledání řešení a jakási podvědomá analýza. Vznikají prozatím nekonkrétní nápady a myšlenky.
Řádek 70 ⟶ 110:
 
=== Inkubace ===
Inkubace je přestávkou od aktivní snahy vyřešit problém, která může přinést vhled. Od doby, kdy byla začleněna do Wallasova modelu tvůrčího procesu, je tato přestávka v centru pozornosti mnohých výzkumů. Ward<ref>{{cite book |author=Ward, T. |year=2003 |chapter=Creativity |editor= Nagel, L. |title=Encyclopaedia of Cognition |location=New York |publisher=Macmillan}}</ref> vypočítává všechny hypotézy, které byly sestaveny k vysvětlení toho, proč přestávka napomáhá tvůrčímu procesu a upozorňuje na část empirických důkazů, které naznačují, že hlavní přínos přestávky je v zapomínání. Bez přestávky se totiž řešitel problému mnohem snadněji zasekne ve slepé uličce díky fixaci na klamné nápovědi.<ref>{{cite book|last=Smith|first=Steven M.|title=The Creative Cognition Approach|year=1995|publisher=[[MIT Press]]|editor=Steven M. Smith |editor2=Thomas B. Ward |editor3=Ronald A. Finke|chapter=Fixation, Incubation, and Insight in Memory and Creative Thinking}}</ref>
 
Tuto teorii můžeme vnímat v kontrastu s teorií starší, která tvrdí, že řešení problémů se za záhadných okolností vynořují z podvědomí, zatímco je vědomí zaujato něčím jiným, což umožňuje vytváření nových a originálních propojení myšlenek bez toho, aby tento proces byl narušován snahou vědomí o zachování řádu.<ref>{{Citace monografie
Řádek 76 ⟶ 116:
| jméno = Csikszentmihalyi,
| titul = Creativity : flow and the psychology of discovery and invention
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/34078996
| vydání = 1st ed
| vydavatel = HarperCollinsPublishers
Řádek 83 ⟶ 123:
| isbn = 0060171332
| isbn2 = 9780060171339
}}</ref>
 
=== Divergentní a konvergentní myšlení ===
Řádek 100 ⟶ 140:
 
=== Míšení konceptů ===
Tato teorie předpokládá, že tvořivé myšlenky vznikají míšením složek jednotlivých scénářů a vztahů mezi nimi na hranicích mezi dvěma rozdílnými referenčními rámci.<ref>{{cite book |author=Koestler, A. |title=The Act of Creation |year=1964 |authorlink=Arthur Koestler |isbn=0-330-73116-5 |publisher=Pan Books |location=London}}</ref>
 
=== Teorie zdokonalování ===
Řádek 113 ⟶ 153:
== Divergentní a konvergentní myšlení ==
Tvořivé myšlení se někdy označuje jako [[divergentní myšlení|divergentní]] (rozbíhavé), čili myšlenkový proces, z něhož vzniká množství nápadů a myšlenek.<ref name="Sawrey">{{citace monografie
| příjmení = Sawrey
|příjmení = Sawrey |jméno=J.|příjmení2=Telford |jméno2=Ch. |titul=Educational psychology |rok=1968 |vydavatel=Allyn and Bacon, INC. |místo=Boston |jazyk=anglicky }}</ref> Jeho protikladem je myšlení konvergentní, směřující k jednomu správnému nebo nejlepšímu řešení. Příkladem je výběr jedné správné položky v testu s více možnostmi výběru.<ref name="Sawrey"/>▼
| jméno = J.
| příjmení2 = Telford
| jméno2 = Ch.
| titul = Educational psychology
| rok = 1968
| vydavatel = Allyn and Bacon, INC.
| místo = Boston
| jazyk = anglicky
▲|příjmení = Sawrey |jméno=J.|příjmení2=Telford |jméno2=Ch. |titul=Educational psychology |rok=1968 |vydavatel=Allyn and Bacon, INC. |místo=Boston |jazyk=anglicky }}</ref> Jeho protikladem je myšlení konvergentní, směřující k jednomu správnému nebo nejlepšímu řešení. Příkladem je výběr jedné správné položky v testu s více možnostmi výběru.<ref name="Sawrey"/>
Skutečný tvůrčí proces je ovšem kombinací obou složek. Divergentní myšlenkový postup nejprve nabídne mnoho různých řešení, poté nastupuje myšlení konvergentní, které vybere z množství nápadů ten nejvhodnější.<ref name="Dacey"/><ref name="Sawrey"/>
 
=== Strukturní složky tvořivosti (složky divergentního myšlení) ===
Složky divergentního myšlení často citované v literatuře o teorii tvořivosti uvádí [[Joy Paul Guilford]]:<ref name="Guilford">{{citace monografie
| příjmení = Guilford
| jméno = J. P.
| titul = The Nature of Human Intelligence
| rok =1967 1967
| vydavatel = McGraw-Hill Education
| místo = New York
| jazyk =anglicky anglicky
}}</ref>
* Fluence (plynulost) – plynulost toku nápadů
* Flexibilita (pružnost) – pružnost myšlení
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Tvořivost“