Paradox hromady: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Reference: nadpis značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Robot: -nevhodná url; kosmetické úpravy |
||
Řádek 83:
| titul = What Price Bivalence?
| periodikum = The Journal of Philosophy
| vydavatel =
| url = https://www.pdcnet.org/pdc/bvdb.nsf/purchase?openform&fp=jphil&id=jphil_1981_0078_0002_0090_0095
| datum vydání = 1981-02-01
| doi = 10.2307/2025901
| poznámka = DOI: 10.2307/2025901
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-02-05
}}</ref>) vzniká paradox díky aplikaci logiky na přirozený jazyk, což je ale neadekvátní způsob použití logiky. Logika umí pracovat pouze s precizními termíny a sorites paradox vzniká díky tomu, že se precizní nástroj snažíme použít na vágní přirozený jazyk.
Řádek 96:
| příjmení = Williamson
| jméno = Timothy
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Vagueness
|
| vydání =
| vydavatel = Routledge
| místo = New York
| rok vydání =
| počet stran = 1 online resource (xiii, 325 pages)
| strany =
| isbn = 020301426X
| isbn2 = 9780203014264
}}</ref> není člověk dostatečně kognitivně vybavený, aby mohl rozlišit mezi velmi podobnými případy – například mezi hlavou s 258 a hlavou 259 vlasy. I kdybychom věděli, že minimální počet vlasů potřebný pro to, abychom nebyli holohlaví, je 259, stejně bychom nemohli o někom prohlásit s jistotou, jestli je nebo není holohlavý.
Řádek 127 ⟶ 126:
| příjmení = Halldén
| jméno = Sören
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Logic of Nonsense
| vydání =
| vydavatel = Uppsala Universitets Arsskrift
| místo = Uppsala
| rok vydání = 1949
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>) se od sebe liší především druhem aplikované logiky.
Řádek 143 ⟶ 142:
| příjmení = Van Fraassen
| jméno = Bas C.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Singular Terms, Truth-Value Gaps, and Free Logic
| periodikum = The Journal of Philosophy
| vydavatel =
| url = https://www.pdcnet.org/pdc/bvdb.nsf/purchase?openform&fp=jphil&id=jphil_1966_0063_0017_0481_0495
| datum vydání = 1966-01-01
| doi = 10.2307/2024549
| poznámka = DOI: 10.2307/2024549
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-02-07
}}</ref> supervaluační sémantice. Supervaluacionisté věří, že k tomu, aby bylo možné určit pravdivostní hodnotu výroku obsahujícího vágní termín, je zapotřebí tento termín nejdříve zostřit, resp. precizovat, přičemž takovýchto zostření může být velmi mnoho. V každém zostření je pak s vágním termínem nakládáno jako s precizním, tedy s majícím jasně vymezenou oblast aplikovatelnosti. Pravdivostní hodnota výroku se následně řídí supervaluací beroucí v úvahu všechna zostření. Pokud je výrok pravdivý ve všech zostřeních, pak je výrok superpravdivý. Pokud je výrok nepravdivý ve všech zostřeních, pak je supernepravdivý. Pokud je výrok v některých zostřeních pravdivý a v jiných nepravdivý, pak výrok nemá pravdivostní hodnotu.
Řádek 159 ⟶ 158:
| příjmení = Smith
| jméno = Nicholas J.J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Vagueness and Degrees of Truth
| vydání =
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Oxford
| rok vydání = 2008
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Běhounek
Řádek 175 ⟶ 174:
| periodikum = PRUV 2014: Logics for Reasoning About Preferences, Uncertainty, and Vagueness, (CEUR Workshop Proceedings, Volume 1205)
| datum vydání = 2014
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://ceur-ws.org/Vol-1205/00010026.pdf
}}</ref>, nicméně existují i proponenti jiných verzí plurivaluacionismu<ref>{{Citace periodika
| |||