Všesokolský slet: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→XII. slet 1994: pravopis značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
→VI. slet 1912: TGM a legie |
||
Řádek 68:
Cvičilo se na hudbu skladatele [[Karel Pospíšil|Pospíšila]] a orchestr řízený kapelníkem [[Arnošt Hermann (kapelník)|Arnoštem Hermannem]] byl umístěn na zvláštní kryté tribuně s polokulovým zastřešením. Celý slet byl natáčen firmou Kinofa, která pro uvedení v kinech vytvořila téměř hodinový film. Sletových cvičení se ve dnech 27. 6. až 4. 7. zúčastnilo pod ústředním heslem „Co Čech to Sokol“ přes 300 000 platících diváků a rozpočet sletu skončil benefitem (přebytkem) 402 000 K. Hlavním cvičebním dnem byla neděle 30. června, kdy se na tribunách shromáždilo 120 000 diváků.<ref name="Hledání ztraceného času 1998">''Hledání ztraceného času: Sokolská kronika (1)''. Připravili Karel ČÁSLAVSKÝ a Pavel VANTUCH. Česká televize, 1998. Dostupné také z: https://www.youtube.com/watch?v=phgS1wWMETk</ref> Při hlavním cvičení mužů cvičilo na ploše současně 11 340 sokolů.
<ref group="pozn.">Panoramatický snímek tohoto cvičení byl zveřejněn v sokolském kalendáři na rok 1913, viz Literatura, Sborník sokolský.</ref> Při hlavním cvičení žen vystoupilo současně 5612 sokolek. Divácky zajímavou, několikrát opakovanou akcí byla cvičební scéna „Marathón“. <ref name="Slet6">KOZÁKOVÁ, Z. ''Sokolské slety'', s. 18.</ref>
Pravidelnost "Všesokolských sletů" narušila první světová válka, Sokolové se však zasloužili o vznik československých legií, zejména v Rusku a ve Francii (legionáři pořádali i během války zejména v Rusku sokolská cvičení a vstoupení) a stáli u zrodu Masarykovy republiky.<ref>PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. ISBN 978-80-87173-47-3.</ref>
=== VII. slet 1920 ===
| |||