Karel Veliký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Hrdina chansons de geste: pravopis značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
značky: školní IP editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 99:
| jméno = Charles-Olivier
| příjmení2 =
| jméno2 =bghhg
| titul = Evropské dějiny Evropy 1 - Mýty a záhady
| vydání =
Řádek 118 ⟶ 119:
Karel se i po císařské korunovaci snažil být především vládcem Franků. Rozlehlou říši rozdělil na [[hrabství]], která spravovala hrabata vybíraná panovníkem. V pohraničí byly místo hrabství zřizovány [[Marka (území)|marky]] v čele s [[Markrabě|markrabími]]. Marky byly obsazovány vojáky, kteří měli za úkol bránit říši před útoky zvenčí. Středisky správy byly královské dvorce s palácem, rozmístěné v různých částech země. K nim příslušely statky. Kontrolu nad celým územím prováděl král, který se svou družinou zemi objížděl. Říše neměla hlavní město, v němž by trvale sídlil. Při tehdejší malé úrodnosti totiž početný [[Panovnický dvůr|královský dvůr]] rychle spotřeboval zásoby potravin i pícnin z širokého okolí. Panovník byl proto nucen cestovat po statcích ([[Falc (hrad)|falcích]]), na nichž mu poddaní vždy přichystali dostatek obživy a čerstvé koně pro něho osobně i jeho družinu. Karel ovšem nejraději pobýval v [[Cáchy|Cáchách]], kde si nechal postavit výstavní císařský palác. Je pohřben v [[Katedrála Panny Marie (Cáchy)|cášské katedrále Panny Marie]], kterou sám založil. Po smrti jeho syna [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíka Pobožného]] byla franská říše rozdělena na tři části - [[Západofranská říše|západofranskou]], [[Středofranská říše|středofranskou]] a [[Východofranská říše|východofranskou]]. Rozdělili si ji tak Ludvíkovi synové [[Verdunská smlouva|Verdunskou smlouvou]] roku 843.
[[Soubor: Frankish Empire 481 to 814-en.svg|thumb|upright=1.3| Franská říše mezi lety 481 a 814. Letopočty udávají rok připojení k říši, Karlovo rozšíření je světle zelené.]]
== Reforma státní správy ==
V důsledku neustálého rozpínání Franské říše byl Karel Veliký nucen provést reformu státní správy. Říše byla tedy rozdělena na jednotlivá hrabství, která spravovala hrabata podřízená vládci. Pohraniční území, která byla ohrožována častými vojenskými vpády, byla rozdělena na marky, což byly vlastně vojenské oblasti, v jejichž čele stál vévoda či markrabě, který byl rovněž podřízen panovníkovi. Na hranicích byla tedy neustálá přítomnost vojenských jednotek. Dalším bodem reformy státní správy byla povinnost umět číst a psát pro státní správu. Karel Veliký (který sám patrně psát neuměl) chtěl tímto novým nařízením zvednout úroveň vládnutí ve své říši.
| |||