Středověká literatura: Porovnání verzí

}}</ref> K náboženským a duchovním textům patřily [[legenda|legendy]], [[kázání]] a [[modlitba|modlitby]], světskou historiografickou literaturu reprezentují [[kronika|kroniky]] a [[letopisy]], pro středověkou světskou epiku byl typický [[epos]] a postupně se rozvíjely i další prozaické žánry, [[fabliau]]x, [[Novela (literatura)|novely]], [[rytířský román|rytířské romány]] a další. V lyrice převládaly dvorské a milostné básně a písně. Od raného středověku až do prosazení národních jazyků mezi 13. a 15. stoletím byla převládajícím jazykem literatury latina a také později hrála jako literární jazyk klíčovou úlohu. Antičtí autoři (například [[Homér]], [[Publius Ovidius Naso|Ovidius]], [[Publius Vergilius Maro|Vergilius]] a další) pro středověké učence představovali závazné autority, které bylo nutněnutné důkladně studovat.<ref name="curtius60-63>{{Citace monografie