Haifa: Porovnání verzí

| loc-map = {{LocMap |Izrael |label=Haifa |position=left |width=150 |lat=32.81 |long=34.98 |float=center |caption=}}

| rozloha = 63,6<ref>{{Citace elektronické monografie

|datum přístupu = 2009-2-6

}}</ref>

| počet obyvatel = 281&nbsp;100<ref name="CBS2017">{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu = 2009-1-18

| jazyk = anglicky

| vydavatel = [[UNESCO]]

| titul = Tři nová místa zapsaná na seznam památek UNESCO

|nedostupné = ano

}}</ref> Dále je zde průmyslový přístav a [[ropná rafinerie]]. Dříve bylo město koncovou stanicí [[ropovod]]u z&nbsp;[[Irák]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = U.S. Checking Possibility of Pumping Oil from Northern Iraq to Haifa, via Jordan

| url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=332835&contrassID=2&subContrassID=1&sbSubContrassID=0&listSrc=Y

| jazyk = anglicky

 

Vznik Haify, která byla vystavěna při úpatí [[Karmel (pohoří)|hory Karmel]], se datuje do [[Bible|biblických]] dob. Nejstarší známé osídlení v&nbsp;sousedství bylo malé přístavní město Tel Abu Hawam založené v&nbsp;[[doba bronzová|pozdní době bronzové]] (14.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l.).<ref name="čeřovský-106"/> Ve [[3. století|3. století&nbsp;n.&nbsp;l.]] byla Haifa známá jako centrum výroby textilních barviv. Po následující století bylo město pod nadvládou [[Byzantská říše|Byzantinců]], [[Arabové|Arabů]], [[Křížové výpravy|křižáků]], [[Osmanská říše|Osmanů]], [[Dynastie Muhammada Alího|Egypťanů]] a [[Britský mandát Palestina|Britů]]. Od [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|založení Státu Izrael]] v&nbsp;roce 1948 je město spravováno haifským magistrátem.

První evropští Židé přišli do Haify koncem 19.&nbsp;století z&nbsp;[[Rumunsko|Rumunska]]. Ústřední židovská kolonizační společnost a rumunští Židé zakoupili poblíž města 1000&nbsp;[[akr]]ů půdy. [[Židé v Rumunsku|Rumunští Židé]] však nebyli příliš zemědělsky založení, a proto ponechali obdělávání půdy na bývalých arabských nájemcích.

 

| vydavatel = Baha'i International Community

| titul = Baha'i World Center

}}</ref>

 

|datum přístupu = 2009-1-18

}}</ref>

 

| jazyk = anglicky

}}</ref> Tyto raketové útoky, při kterých byla zasažena i&nbsp;zdejší ropná rafinerie,<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Katyusha rocket hit Haifa oil refineries complex during Second Lebanon War - Haaretz - Israel News

| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/840990.html

 

2. prosince [[2010]] vznikl nedaleko jižního okraje města, na výšinách pohoří Karmel, lesní požár, který se nepodařilo do večera lokalizovat a do 3. prosince 2010 již kvůli němu muselo být evakuováno přes 15 000 lidí, včetně obyvatel haifské čtvrti [[Hod ha-Karmel]]. Šlo o největší lesní požár v dějinách státu Izrael. Vyžádal si dle údajů z dopoledne 3. prosince 41 obětí, z velké části šlo o strážné z [[věznice Damon]], kteří při evakuaci nápravného ústavu uvízli v autobusu uprostřed požáru. Při požáru byla těžce zraněna i [[Ahuva Tomer]]ová z velitelství haifské policie.<ref name="Haaretz Karmel">{{Citace elektronické monografie

| titul = International aid arrives as Carmel fire continues to rage

| url = http://www.haaretz.com/news/national/international-aid-arrives-as-carmel-fire-continues-to-rage-1.328535| jazyk = anglicky

 

Město se nachází 90&nbsp;km severně od [[Tel Aviv]]u a má velké množství pláží při [[Středozemní moře|Středozemním moři]].<ref>{{Citace elektronické monografie

|datum přístupu = 2009-1-18

}}</ref> Na rozdíl od Tel Avivu se pláže nacházejí mimo centrum a jsou spíše oblázkové.<ref name="paulík-110-111">PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S.&nbsp;110-111</ref> Mezi nejznámější patří Karmelská pláž, Studentská pláž, či pláž Bat Galim.<ref name="paulík-110-111"/>

 

=== Klima ===

|datum přístupu = 2009-1-18

}}</ref> Jaro přichází v&nbsp;březnu s nárůstem teploty ovzduší. V&nbsp;létě je průměrná teplota 26&nbsp;°C a v zimě 12&nbsp;°C. Sníh je zde vzácný, ale teploty tu někdy, zejména v&nbsp;ranních hodinách, klesnou až na 6&nbsp;°C. [[Vlhkost vzduchu]] je díky blízkosti moře celoročně vysoká. Průměrný roční úhrn srážek je 524&nbsp;mm a nejvíce prší v&nbsp;období od října do dubna.<ref name="CBS-precip"/>

 

|datum archivace = 2008-03-02

|nedostupné = ano

 

Na pohoří Karmel se nachází i&nbsp;[[přírodní rezervace]] [[Karmel Chaj Bar]], kde se organizace Chaj bar snaží do volné přírody navrátit rostlinné a živočišné druhy, které se v minulosti volně vyskytovaly v&nbsp;[[země izraelská|zemi Izraelské]] či druhy, jež jsou v současné době ohrožené.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Jde spíše o umělé jednotky. Jsou to čtvrtě:

* 1. [[Kirjat Chajim-Kirjat Šmu'el]] (podčásti [[Kirjat Šmu'el (Haifa)|Kirjat Šmu'el]], [[Kirjat Chajim Ma'aravit]], [[Kirjat Chajim Mizrachit]])

* 9. [[Ramot ha-Karmel]] (podčásti [[Romemot]], [[Achuza (Haifa)|Achuza]], [[Cir Chorev]], [[Cir Abu Chuši]]).

 

=== Rozvojové plány ===

Další čtvrtě se rozkládají severovýchodně od centra města, při pobřeží Haifského zálivu. Jde o [[Kirjat Chajim]] a [[Kirjat Šmu'el (Haifa)|Kirjat Šmu'el]], které sice administrativně spadají pod město Haifa, ale urbanisticky jsou propojeny s konurbací samostatných měst při Haifském zálivu zvaných [[Krajot]]. V&nbsp;současné době je bytová výstavba soustředěna právě do oblasti Kirjat Chajim a Kirjat Šmu'el, kde bylo v&nbsp;letech 2002–2004 vystavěno 75&nbsp;tisíc&nbsp;m² obytných prostor, Karmel a Ramot Neve Ša'anan, oba po 70&nbsp;tisících&nbsp;m².<ref name="haifa-building">{{Citace elektronické monografie

|datum přístupu = 2009-1-18

}}</ref> Neobytné administrativní budovy se nejvíce staví v&nbsp;dolní části města (90&nbsp;tisíc&nbsp;m²), u&nbsp;Haifského zálivu (72&nbsp;tisíc&nbsp;m²) a Ramot Neve Ša'anan (54&nbsp;tisíc&nbsp;m²).<ref name="haifa-building"/> K&nbsp;roku 2004 bylo 80 % všech staveb ve městě v&nbsp;soukromém vlastnictví.<ref name="haifa-building"/>

 

}}</ref>

 

 

=== Náboženské komunity ===

[[Soubor:Shrine of the Báb in Haifa 6801-11.jpg|náhled|Zahrady Bahá'í a svatyně Bába]]

K&nbsp;roku 2005 v&nbsp;Haifě existovalo 13&nbsp;hotelů s&nbsp;celkem 1462&nbsp;pokoji.<ref name="haifa-hotels+tourism">{{Citace elektronické monografie

|datum přístupu = 2009-1-18

}}</ref> Z&nbsp;celkem 17&nbsp;kilometrů pobřeží zabírají 5&nbsp;kilometrů pláže.<ref name="haifa-leisure">{{Citace elektronické monografie

| vydavatel = Haifa

 

Zpráva haifské radnice z&nbsp;roku 2007 uvádí, že město volá po výstavbě více hotelů, trajektové dopravě mezi Haifou, [[Akko|Akkem]] a [[Caesarea (Izrael)|Ceasareou]], rozvoji západní části přístavu coby rekreační a zábavní oblasti, expanzi místního letiště a přístavu tak, aby byl s&nbsp;to přijmout mezinárodní cestovní a nákladní lodě.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Making Haifa into an international tourist destination

| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/864746.html

=== Školství ===

[[Soubor:Haifa U Rabin Building.jpg|náhled|vlevo|Rabinova budova,<br />Haifská univerzita]]

| titul = The closing of a dream come true

| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/894017.html

 

Haifou prochází [[Pobřežní železniční trať (Izrael)|pobřežní železniční trať]] [[Izraelské dráhy|Izraelských drah]] z&nbsp;[[Naharija|Naharije]] do Tel Avivu. Vede podél pobřeží Haifského zálivu. Nachází se tu na ni [[železniční stanice Chejfa Chof ha-Karmel]], [[železniční stanice Chejfa Bat Galim]], [[železniční stanice Chejfa Merkaz ha-Šmona]], [[železniční stanice Lev ha-Mifrac]], [[železniční stanice Chucot ha-Mifrac]] a [[železniční stanice Kirjat Chajim]]. [[Železniční stanice Kirjat Mockin]] leží nedaleko za katastrálními hranicemi města. Dohromady tvoří příměstskou železniční linku Haifa-Krajot („Parvarit“).<ref>{{Citace elektronické monografie

|datum přístupu = 2009-1-18

|datum přístupu = 2009-1-18

}}</ref>

 

 

== Panorama ==

 

== Odkazy ==

 

;Bahá'í

* [https://web.archive.org/web/20071226000319/http://home-and-garden.webshots.com/album/505319785IBUBFK Fotografie ze zahrad Bahá'í] {{en}}