Brná (Ústí nad Labem): Porovnání verzí

Brnou prochází [[silnice II/261]] a [[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|železniční trať 072]]. Celé její katastrální území náleží do velkoplošného zvláště chráněného [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]] a mimo to je její součástí přírodní rezervace [[Sluneční stráň]]. Od roku 1931 je při řece Labi v provozu [[termální koupaliště Brná|termální koupaliště]] o několika bazénech. Mezi místní pamětihodnosti patří [[Kaple svaté Anny (Brná)|kaple svaté Anny]], dříve stávala v centru vsi, která je [[kulturníKulturní památka České republiky(Česko)|kulturní památkou]].

| instituce = [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem]]

Mezi místní pamětihodnosti se řadí takzvaný zámeček (dříve zámeček Herzogenberg), který však zámkem nikdy nebyl.<ref name="špaček119-121"/> Původně se jednalo o&nbsp;honosnou vilu vídeňského [[rentiérrenta|rentiéra]]a Roberta Florenta postavenou v&nbsp;roce 1900, která následně přešla do vlastnictví [[židé|židovského]] obchodníka s&nbsp;ovocem Emila Kahna.<ref name="severní polabí"/> Od něj ji v&nbsp;roce 1924 odkoupil francouzský šlechtic Alain [[Rohanové|Rohan]] pro svého kmotřence barona Ottokara Picot de Peccaduc, svobodného pána z&nbsp;Herzogenbergu. Ten zde žil se svojí početnou rodinou a provozoval [[zahradnictví]].<ref name="špaček119-121"/> Na zámečku vyrůstala též jeho dcera, kunsthistorička [[Johanna von Herzogenberg]], která byla za podporu rozvoje česko-německých vztahů oceněna mimo jiné [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka|Řádem Tomáše Garrigua Masaryka]].<ref name="hertl">{{Citace elektronické monografie

V&nbsp;Brné se dále nachází dvě [[sakrální stavba|sakrální památky]]. První z&nbsp;nich je pozdně [[baroko|barokní]] [[kaple svaté Anny (Brná)|kaple svaté Anny]] z&nbsp;roku 1750, chráněná jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=Kaple|ID=155598|datum=2013-04-21}}</ref> V&nbsp;minulosti byla centrem [[náves|návsi]], v&nbsp;jejím interiéru jsou umístěné lidové plastiky a v&nbsp;cibulovité věžičce má malý litinový [[zvon]]. Druhou je novogotická [[kaple Povýšení svatého Kříže (Brná)|kaple Povýšení svatého Kříže]], stojící za zámečkem, kterou nechal v&nbsp;roce 1930 postavit baron Ottokar von Herzogenberg.<ref name="špaček119-121"/> V&nbsp;průčelní dřevěné hranolové věžičce je malý zvon. V&nbsp;první polovině 90.&nbsp;let byla rekonstruována a v&nbsp;září 1995 znovu vysvěcena ústeckým arciděkanem Antonínem Sporerem.<ref name="severní polabí"/>

| vydavatel = [[Deník (Vltava Labe Media)|Denik.cz]]

| vydavatel = [[Ředitelství silnic a dálnic ČR]]

| instituce = [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem]]

Brná se nachází v&nbsp;oblasti výskytu [[termální pramen|termálních vod]] v&nbsp;pískovcích na bázi křídy, která sahá od [[Teplice|Teplic]] a [[Děčín]]a až po [[Úštěk]] a [[Benešov nad Ploučnicí]].<ref name="cajz21">''České středohoří: geologická a přírodovědná mapa 1:100&nbsp;000''. s. 21.</ref> Zdroj termální vody zde byl poprvé navrtán 5.&nbsp;dubna 1930 mistrem studnařem Antonem Kuhebauchem, kdy z&nbsp;[[Artéská voda|artézského]] vrtu o&nbsp;hloubce 327&nbsp;metrů vytryskl do výšky osmi metrů pramen o&nbsp;teplotě 30&nbsp;°C. O&nbsp;rok později na tomto místě na labském břehu postavila obec Střekov, pod níž tehdy Brná spadala, [[Termální koupaliště Brná|termální koupaliště]].<ref name="kaiser182"/> To mělo v&nbsp;té době dva bazény a v&nbsp;roce 1937 došlo k&nbsp;jeho rozšíření o&nbsp;vanové lázně. Z&nbsp;počátku se slabě mineralizovaná voda rovněž využívala na pitné kůry<ref name="kaiser182"/> a byla stáčena do lahví na prodej<ref name="borska"/> (termální prameny na Ústecku a Děčínsku mají vyšší celkovou mineralizaci s&nbsp;převažujícím [[sodík]]em, [[hydrogenuhličitanhydrogenuhličitany]]y a vyšším obsahem [[fluor]]u).<ref name="cajz21"/> Další vrt byl pro potřeby koupaliště vyhlouben v&nbsp;roce 1968 a po bezmála čtyřiceti letech byl pro svůj havarijní stav po povodních nahrazen novým v&nbsp;roce 2003, z&nbsp;nějž termální voda vytéká samovolně (jde o&nbsp;artézskou [[zvodeň]]).<ref>{{Citace periodika