Řenečtí z Řeneč: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Petr Suda z Řeneč,pokračování článku Řenečtí z Řeneč značka: editace z Vizuálního editoru |
m stylistické úpravy, pokus o zpřehlednění rodinných vztahů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
==== Historie rodu ====
V první doloženém písemném záznamu v berním rejstříku z roku 1379 jsou Renče popsány jako obec s více majiteli. Byli to: ''Blahoslav, Litold a Havel''.
V roce 1412 je zmiňován ''Zdeněk'', zakladatel vladyckého rodu Řeneckých z Řeneč.
''Zdeněk z Řeneč'' měl čtyři syny - ''Petra, Zachaře, Sudu a Lvíka''.
Řádek 12:
O ''Zachařovi'' jsou majetkové zápisy z let 1436 a z roku 137, kdy mu císař Zikmund Lucemburský zapisuje mj. dvůr a ves Pučery. O ''Sudovi'' a ''Lvíkovi'' je řeč v souvislosti s půjčkou peněz klášteru v Chotěšově, v zástavu dostali ves Šlovice. Vlastnické poměry syna ''Petra'' (z této generace) nejsou zaznamenány. Další záznam, z roku ...., se týká panství Dolní Lukavice, kdy ''Lvík z Řeneč'' přikládá k jedné závěti svou pečeť coby pán na Dolní Lukavici. Od tohoto roku se jeho potomci nazývají ''Lukavskými z Řeneč''. ''Lvík'' sám pak je naposledy zmíněn k roku 1444. Další ze čtveřice Zdeňkových synů ''Suda'' zůstal v Řenčích. Jeho potomci se psali ''Sudy Řenečskými z Řeneč''.
Jeho syn '''''Petr Suda z Řeneč'',''' rytíř od meče i huby, byl poprvé zmíněný kolem roku 1505. Před rokem 1520 vlastnil Řenče s tvrzí, hospodářský dvůr, dále vsi Osek, Plevnov, Kníje, část Libákovic a pusté vsi Háje a Lhoty. Stavem byl rytíř, v erbu měl "znamení černého kůlu ve stříbrném štítu"
Stal se vyhlášeným zemským škůdcem, s pověstí vychytralého a podlého zloděje. Celá léta ovládal společně s dalšími zemany důležitou pasovskou cestu. Přepadali obchodníky, požadovali výkupné, občas kupce o vše oloupili. Ze strany šlechty nepřicházela žádná ochrana či pomoc, čímž se měšťani cítili poškozováni. Provoz na cestách řídl, obchodování upadalo, městům klesal příjem z ungeltního práva. Proto se města dne 9.10.1520 na poradě v Praze domluvila na společné akci proti záškodníkům.
Hlavní válečná výprava mířila na Janovice, které měl též v držení ''Petr Suda''. Jeho tvrz obklíčili klatovští, stříbrští a plzeňští měšťané, jimž přišly posily z Prahy, přesto se dobývání prodloužilo. (Petrovi Sudovi zase přispěchala na pomoc šlechta, jmenovitě nejvyšší kancléř Ladislav ze Šternberka a náměstek nejvyššího purkrabí Hynek Bořita z Martinic.) Petru Sudovi se podařilo utéct, ale jeho manželka i s dětmi a s dalšími osobami byla uvězněna. Tvrz Janovice byla 23. 11. 1520 vypálena, příkopy zasypány. ▼
▲Hlavní válečná výprava měšťanů mířila na Janovice, které
Zástupci měst se opět sešli v Praze (6.1.1521) a žádali krále o vykonání spravedlnosti. Sedm vězňů však bylo odsouzeno a popraveno (11. 1.), ještě než se král vyjádřil.▼
▲Zástupci měst se opět sešli v Praze (6.1.1521) a žádali krále o vykonání spravedlnosti
Následovala žaloba Petra Sudy a zemanů z dalších rozbořených tvrzí v okolí, kteří byli podporováni většinou šlechtických stavů. Města byla obviněna z veřejného násilí. Král rozeslal městům dopis, v němž vyjádřil rozhořčení nad popravami vězňů, k nimž města neměla právo bez jeho vůle přistoupit. Dne 16. 3. 1523 král Ludvík Jagellonský Petra Sudu ospravedlnil a jako kompenzaci za Janovice mu dal Zdechovice a další statky. Tvrz, dvůr a ves Řenče (a další vsi) poté Petr Suda prodal Janu Markvartovi z Hrádku, hejtmanu Plzeňského kraje, prvnímu předku rodu Markvartů z Hrádku.<br />▼
▲Následovala žaloba ''Petra Sudy'' a zemanů z dalších rozbořených tvrzí v okolí, kteří byli podporováni většinou šlechtických stavů. Města byla obviněna z veřejného násilí. Král rozeslal městům dopis,
Dne 16. 3. 1523 ''král Ludvík Jagellonský'' ''Petra Sudu'' ospravedlnil a jako kompenzaci za Janovice mu dal Zdechovice a další statky. Tvrz, dvůr a ves Řenče (a další vsi) poté Petr Suda prodal ''Janu Markvartovi z Hrádku'', hejtmanu Plzeňského kraje, prvnímu předku rodu Markvartů z Hrádku.<br />
| |||