Verze z 1. 10. 2019, 22:10 editovat VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 569 editací drobné opravy a doplnění, fotografie značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 10. 2019, 00:59 editovat zrušit editaci Saltzmann (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 17 871 editací Verze 17690819 uživatele VitVit (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 3: \| znak = Wrbna-Wappen.png \| popisek = Erb Bruntálských z Vrbna \| země = ~~{{Vlajka a název\|České království}}~~[[Česko]] \| mateřská dynastie = \| tituly = {{nic}} Řádek 10: \| rok založení = [[1223]] }} '''Bruntálští z Vrbna''' (též ''z Vrbna'', později ''von Wrbna und Freudenthal'') byl starý šlechtický rod původem ze [[Slezsko\|Slezska]] připomínaný již ve [[13. století]]. Během [[16. století]] pronikli na severní [[Morava\|Moravu]], kde kromě [[Bruntál\|Bruntálu]] vlastnili i řadu dalších významných sídel ([[Helfštýn]], [[Hlučín]]) a zastávali vysoké zemské úřady. V roce [[1624]] získali hraběcí titul a později se usadili v [[České království\|Čechách]] ([[Hořovice]]). Také v Čechách zastávali úřady v zemské správě, později se uplatnili i ve vysokých dvorských funkcích ve [[Vídeň\|Vídni]] a čtyři členové rodu získali [[Řád zlatého rouna]]. K nejvýznamnějším osobnostem rodu patří [[Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna\|Rudolf]] (1761–1823), který na panství Hořovice podnítil rozvoj železářského průmyslu. Jeho potomkům do roku [[1945]] patřily velkostatky [[Jaroměřice nad Rokytnou]] a [[Holešov]]. Rod vymřel v roce [[1976]]. == Dějiny rodu == [[File:Wenzel_Graf_von_Wrbna_(%3D_Würben)_und_Freudenthal.png\|thumb\|left\|Václav Bruntálský z Vrbna (1589–1649), od roku 1624 říšský hrabě]] Rodina pánů z Vrbna odvozovala svůj původ od ~~[[Vrbno pod Pradědem\|~~Vrbna]] ve Slezsku a první doložené zmínky se datují k roku [[1223]], respektive [[1241]]. Většího významu nabyli až počátkem [[16. století]], kdy do dědičného vlastnictví získali panství [[Bruntál]] ([[1506]]), od nějž také pochází rodové jméno. S Bruntálem získali rozsáhlé lesy a také doly na zlato a stříbro. [[Hynek starší Bruntálský z Vrbna\|Hynek starší Bruntálský]] (1534–1596) ve své kariéře dosáhl až na úřad [[Seznam moravských zemských hejtmanů\|moravského zemského hejtmana]] (1590–1594) a rostoucí prestiž rodu se promítla v rozsáhlé přestavbě bruntálského hradu na renesanční [[Bruntál (zámek)\|zámek]]. Bruntál navštívili císařové [[Rudolf II. Habsburský\|Rudolf II.]] a [[Matyáš Habsburský\|Matyáš]], zastavil se tu i [[Fridrich Falcký]]. Hynek starší přestavoval i další získaná sídla ([[Kolštejn (hrad)\|Branná]], [[Náměšť na Hané (zámek)\|Náměšť]]) a zatížil tím rodové finance i pro příští generace. Někteří členové rodu se aktivně zapojili do [[České stavovské povstání\|stavovského povstání]] v letech [[1618]]–[[1620]], což v následných [[Pobělohorské konfiskace\|konfiskacích]] přivodilo značné majetkové ztráty. Jiří Bruntálský (†1622) se v době povstání stal moravským nejvyšším sudím a po [[Bitva na Bílé hoře\|Bílé hoře]] zemřel ve vězení na [[Špilberk]]u. Posmrtně mu byl zabaven rozsáhlý majetek ([[Lipník nad Bečvou]], [[Helfštýn]]). Kmenové rodové panství Bruntál tehdy vlastnil [[Jan mladší Bruntálský z Vrbna\|Jan mladší (Hanuš)]] (1590–1642), který se v době povstání stal opavským zemským hejtmanem a jako odsouzenec pak odešel do exilu. I když v pobělohorských konfiskacích rod ztratil řadu velkých panství, jiní Bruntálští naopak na pobělohorské době profitovali a položili základy rodového bohatství až do 20. století. Řádek 30 ⟶ 31: == Přehled majetku rodu == [[File:Zámek_Holešov_(1).jpg\|thumb\|right\|[[Holešov (zámek)\|Zámek Holešov]], majetek rodu 1852–1945]] [[~~Soubor~~File:~~Jaroměřice zámek a kostel 2~~Zámek_Jaroměřice_nad_Rokytnou_(1).jpg\|~~alt=~~thumb\|~~náhled~~right\|[[Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)\|Zámek Jaroměřice nad Rokytnou]], majetek rodu ~~v letech~~ 1897–1945]] * [[Branná]] (1581–1614) * [[Bruntál]] (1506–1621)

Bruntálští z Vrbna: Porovnání verzí