Me'ir Feinstein: Porovnání verzí

'''Me'ir Feinstein''' ({{vjazyce|he}}: {{cizojazyčně|he|מאיר פיינשטיין}}, ‎[[5. říjen|5. října]] [[1927]], [[Jeruzalém]] – [[21. duben|21. dubna]] [[1947]], [[Jeruzalém]]) byl [[Palestina|palestinský]] [[Židé|Žid]], který žil v [[Jeruzalém]]ě v [[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestině]], kde se stal členem židovské ozbrojené podzemní [[revizionistický sionismus|revizionistické]] skupiny [[Irgun]]. V devatenácti letech byl pro účast na bombovém útoku odsouzen britským [[vojenský soud|vojenským soudem]] k [[trest smrti|trestu smrti]] [[oběšení]]m. Patří tak mezi [[olej ha-gardom]], což je označení pro členy židovských předstátních revizionistických skupin, které Britové odsoudili k tomuto druhu trestu. Spolu se svým spoluvězněm [[Moše Barazani]]m z [[Lechi]] se měli stát prvními Židy popravenými Brity v Jeruzalémě. To ale nechtěli připustit, a tak v předvečer popravy spáchali v cele [[sebevražda|sebevraždu]], když mezi sebou odpálili výbušninu, kterou jim do vězení propašovali jejich přátelé ve vydlabaných [[pomeranč]]ích. Barazaniho a Feinsteinův osud se podle Ja'ira Šelega z deníku ''[[HaarecHa'arec]]'' stal „jedním z nejslavnějších příběhů hrdinství v dějinách [[sionismus|sionismu]]“.

Narodil se v&nbsp;[[jeruzalém]]ském [[Staré Město (Jeruzalém)|Starém Městě]] v&nbsp;[[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestině]] v&nbsp;předvečer svátku [[Jom kipur]] jako nejmladší dítě ve zbožné rodině Eli'ezera a Bely Feinsteinových (Me'ir měl navíc ještě bratra Benjamina). Jeho rodiče do Palestiny [[alija|přesídlili]] z&nbsp;[[Brest (Bělorusko)|Brestu]] v&nbsp;[[Ruské impérium|carském Rusku]].{{#tag:ref|V&nbsp;průběhu dějin náležel Brest ({{vjazyce|yi}} {{cizojazyčně|yi|בריסק}}, ''Brisk'') různým státům. V&nbsp;letech 1569 až 1795 město patřilo [[RepublikaPolsko-litevská obouunie národů(1569–1795)|Republice obou národů]], načež bylo v&nbsp;letech 1795 až 1918 součástí carského Ruska. Mezi lety 1918 až 1939 se nacházel na území [[Druhá Polská republika|Druhé Polské republiky]]. Následně oblast obsadil [[Sovětský svaz]], v&nbsp;jehož rámci bylo město součástí [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruské sovětské socialistické republiky]]. Od roku 1991 se nachází na území [[Bělorusko|Běloruska]].|group="p"}} Dostalo se mu tradiční [[židé|židovské]] výchovy a deset let studoval v&nbsp;[[cheder]]u [[ortodoxní judaismus|ortodoxní]] [[ješiva|ješivy]] [[Ješiva Ec chajim|Ec chajim]] ({{cizojazyčně|he|עץ חיים}}) v&nbsp;Jeruzalémě, kde byl jeho učitelem rabín [[Arje Levin]]. Ve třinácti letech však po smrti otce studia ukončil, aby se postaral o&nbsp;sebe a rodinu.<ref name="MOD">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Nebylo přitom běžné umístit dva vězně na společnou celu. V&nbsp;tomto případě však učinili výjimku, neboť Feinstein potřeboval výpomoc kvůli jeho amputované paži. Feinstein a Barazani pocházeli z&nbsp;odlišných poměrů a revizionistických skupin. Lišili se i&nbsp;z&nbsp;hlediska etnického: zatímco Feinstein (v&nbsp;Jeruzalémě narozený [[sabra]]) měl [[AškenázovéAškenázští Židé|aškenázské]] předky, Barazani byl [[SefardovéSefardští Židé|sefardský Žid]] původem z&nbsp;iráckého [[Bagdád]]u.<ref>{{Citace monografie

| vydavatel = [[HaarecHa'arec]]

Osud Barazaniho a Feinsteina se podle Ja'ira Šelega z&nbsp;deníku ''[[HaarecHa'arec]]'' stal „jedním z&nbsp;nejslavnějších příběhů hrdinství v&nbsp;dějinách [[sionismus|sionismu]]“.<ref name="good-jailer"/> Básník [[Natan Alterman]], který jinak platil za oponenta Irgunu a Lechi, o&nbsp;dvojici napsal oslavnou báseň, která vyšla v&nbsp;deníku ''[[Davar]]''.<ref name="daat"/> Článek v&nbsp;deníku skupiny Lechi připodobnil Barazaniho s&nbsp;Feinsteinem k&nbsp;bojovníkům [[Jodfat]]u a [[Masada|Masady]], míst posledního vzdoru během [[první židovská válka|první židovské války]] proti [[Starověký Řím#Císařství|Římskému císařství]].<ref>{{Citace monografie

Od počátku 70.&nbsp;let 20.&nbsp;století byly na počest [[olej ha-gardom]] (Židů z&nbsp;revizionistických skupin popravených Brity na šibenici) pojmenovávány ulice v&nbsp;městech po celém Izraeli.<ref name="good-jailer"/> Feinsteinovo jméno nesou mimo jiné ulice v&nbsp;[[Tel Aviv]]u, Jeruzalémě či [[BeerševaBeer Ševa|Beerševě]]. V&nbsp;prosinci 1982 byla k&nbsp;uctění jeho památky vydána poštovní známka o&nbsp;nominální hodnotě 3&nbsp;[[Izraelský šekel|šekelů]], a to v&nbsp;rámci série známek věnovaných dvaceti „mučedníkům boje za izraelskou nezávislost“.<ref>{{Citace elektronické monografie