Thurn-Taxisové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Rod Thurn-Valsassina: doplnění jména
značka: editor wikitextu 2017
úpravy a doplnění hesla
Řádek 18:
}}
'''Thurn-Taxisové''' ({{vjazyce|de}} ''von Thurn und Taxis'' či {{vjazyce|fr}} ''de la Tour et Taxis'') jsou [[Německo|německý]] [[kníže]]cí rod, který pochází ze severní [[Itálie]]. Do Čech přišli v první polovině [[16. století]].
V [[17. století]] spojili tehdejší [[genealogie|genealogové]] rod [[Taxisové|Taxis]] (it. ''Tasso'') s ve středověku vymřelým italským rodem [[Torrianiové|Torriani]], protože používali příjmení ''della Torre'' (věž). Proto jim bylo přiznáno právo spojit svůj [[erb]] s erbem a titulem [[Thurn-Valsassina]].
 
== Historie ==
[[Soubor:Coa fam ITA tasso.jpg|náhled|150px|vlevo|Erb původního italského rodu [[Taxisové|Tasso]] ([[Taxisové|Taxis]]). Jezevec se později objevuje ve společném erbu Thurn-Taxisů. Poštovní roh]]
[[Soubor:PalácMalá Strana Thurn-TaxisůTaxisův palác 012.JPGjpg|alt=|náhled|Pražský [[palác Thurn-Taxisů]] v [[Letenská|Letenské ulici]] na [[Malá Strana|Malé Straně]]. V paláci dnes sídlí [[Anglo-americká univerzita Praha]]]]
[[Soubor:201702 palais thurn und taxis ffm 07.jpg|náhled|Nově postavená kopie [[Palác Thurn-Taxisů (Frankfurt)|paláce Thurn-Taxisů]] ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]]]
První zmínky o rodu se objevují již ve [[12. století]] v okolí severoitalského [[Bergamo|Bergama]]. Později se rodina poněmčila.
Řádek 36:
V [[17. století]] získali v Čechách nadále žijící Thurnové [[hrabě]]cí titul a v roce [[1681]] byl [[Evžen Alexandr František Thurn-Taxis|Evžen Alexandr Thurn-Taxis]] povýšen do [[kníže]]cího stavu.
 
V [[19. století]] držel [[Karel Anselm Thurn-Taxis|Karel Anselm]] [[Litomyšl]], jeho nevlastní mladší bratr [[Maxmilián Josef z Thurnu a Thurn-Taxisu|Maxmilián Josef]] (1769–1831) z [[Řezno|řezenské]] větve rodu v roce 1809 zdědil [[Loučeň (zámek)|Loučeň]] a [[Dobrovice|Dobrovici]]. Roku 1831 nechal princ Karel Anselm [[Dobrovice (zámek)|zámek Dobrovice]] přestavět na největší cukrovar v Čechách. K panstvím přikoupili roku 1869 [[Mcely]] a roku 1874 vlastnili také zámek [[Biskupice (okres Svitavy)|Biskupice]]. Panství pak rod držel až do roku [[1945]], kdy mu byl majetek zkonfiskován.
 
[[Rudolf Thurn-Taxis|Rudolf]] ([[1833]]-[[1904]]) po studiích práv obhajoval práva [[Češi|českého národa]]. S&nbsp;[[Karel Jaromír Erben|K. J. Erbenem]] vydával právnický [[časopis]], přispíval do [[Národní listy|Národních listů]] a [[Riegrův slovník naučný|Riegrova naučného slovníku]]. Založil a stal se prvním předsedou [[Hlahol pražský|pražského Hlaholu]]. V&nbsp;60. letech 19. století podporoval radikální demokratické křídlo v&nbsp;české politice, spolupracoval s&nbsp;[[Josef Václav Frič|J.&nbsp;V. Fričem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 102:
* [[Marie-Augusta z Thurnu a Taxisu]] (1706–1756), manželka vévody [[Karel Alexandr Württemberský|Karla Alexandra Württemberského]]
* [[Maxmilián Antonín z Thurnu a Taxisu]] (1831–1867), dědičný princ z&nbsp;Thurnu a Taxisu
* [[Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu|Maxmilián Josef z Thurnu a Taxisu]] (1769–1831) zakladatel [[Česká větev Thurn-Taxisů|mladší české linie]]
* [[Maxmilián Maria z Thurnu a Taxisu]] (1862-1885)
* [[Pavel z Thurnu a Taxisu]] (1843–1879), adjutant [[Ludvík II. Bavorský|Ludvíka II. Bavorského]]