Evoluce člověka: Porovnání verzí

|-

| [[Sahelanthropus]]

| Žil na území dnešního [[Čad]]u ve [[střední Afrika|střední Africe]], daleko od proslulých nalezišť [[východní Afrika|východní]] a [[jižní Afrika|jižní Afriky]]. Jeho postavení dosud není jisté, ale je nejstarším známým hominidem, u kterého se předpokládá, že patřil k samostatné lidské vývojové linii (subtribus ''Hominina''). Byl ještě velmi blízko poslednímu společnému předku šimpanzů a lidí. Měřil 115&nbsp;-&nbsp;125&nbsp;cm a vážil až 45&nbsp;kg. Měl krátké špičáky a podle pozice [[foramen magnum|velkého týlního otvoru]] mohl využívat bipední chůzi.<ref>{{citace periodika | příjmení = Brunet | jméno = M.| spoluautoři = GUY, F., PILBEAM, D., MACKAY, H. T., LIKIUS, A., DJIMBOUMALBAYE, A. et al.|rok = 2002|titul = A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa| periodikum = Nature | ročník = 418 | strany = 145 - 151}}</ref>

 

|-

| [[Orrorin]]

| Objeven byl v [[Keňa|Keni]] ve [[východní Afrika|východní Africe]]. Jeho příslušnost k homininům je odvozována zejména podle nálezu [[stehenní kost|stehenních kostí]], které se podobají stehenním kostem člověka. Ostatní části těla ale mají spíše lidoopí ráz. Byl vysoký asi 115&nbsp;-&nbsp;125&nbsp;cm a těžký 30&nbsp;-&nbsp;50&nbsp;kg. Zatímco na zemi mohl chodit po dvou končetinách, díky silným pažím a dlouhým zahnutým prstům byl zároveň schopný obratně šplhat ve větvích stromů.<ref>{{citace periodika | příjmení = Senut | jméno = B.| spoluautoři = PICKFORD, M., GOMMERY, D., MEIN, P., CHEBOI, K., COPPENS, Y. |rok = 2001|titul = First hominid from the Miocene (Lukeino Formation, Kenya)| periodikum = Comptes Rendus de l'Académie des Sciences IIA | ročník = 332 | strany = 137 - 144}}</ref>

 

|-

| [[Ardipithecus]]

| Rod původem z dnešní [[Etiopie]] (východní Afrika) je dobře známý díky unikátnímu nálezu dobře dochované kostry samice ''„Ardi“''. Jeho zástupci měřili asi 120&nbsp;cm a vážili kolem 50&nbsp;kg. Používali dvojnohou chůzi, která se ale lišila od chůze lidské. Zároveň si ještě uchovávali některé [[adaptace]] k životu v korunách stromů, jako je chápavý palec na noze, silné paže a dlouhé, zakřivené prsty rukou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Haile-Selassie | jméno = Y. | příjmení2 = WoldeGabriel | jméno2 = G| titul = Ardipithecus kadabba: late Miocene evidence from the Middle Awash, Ethiopia | vydavatel = University of California Press| místo = Berkeley| rok = 2009 | počet stran = 641}}</ref><ref name="Gibbons2009">{{citace periodika | příjmení = Gibbons | jméno = A |rok = 2009|titul = Breakthrough of the year: Ardipithecus ramidus| periodikum = Science | ročník = 326 | strany = 1598 - 1599}}</ref>

 

! style="background:#FFBF00;text-align:center;width=85%;" | Popis a druhy

|-

| Široce rozvětvený rod, známý z východní, jižní i střední Afriky. Jeho zástupci byli asi 100-150&nbsp;cm vysocí (při váze do 50 kg) a pohybovali se vzpřímeně po dvou končetinách. Žili v ostrůvkovitých lesních porostech a lužních lesích při březích řek a jezer. Patrně ještě hojně využívali stromové patro, ale postupně pronikali i do bezlesých travin. Živili se převážně rostlinnou stravou, ale vyloučit nelze ani konzumaci hmyzu, drobných obratlovců nebo vajec. K získávání potravy mohli užívat jednoduché nástroje - valouny, větve, klacíky.

 

''Australopithecus anamensis'', ''Australopithecus afarensis'', ''Australopithecus africanus'', ''Australopithecus garhi'', ''Australopithecus bahrelghazali, Australopithecus sediba''

|-

| Skupina australopitéků s extrémně masivní stavbou čelistí a zubů, tzv. robustní australopitékové. Žili v jižní i východní Africe, kde obývali přetrvávající ostrůvky hustší vegetace při březích řek a jezer. Více než starší australopitékové pronikali do otevřené krajiny. Živili se převážně rostlinnou potravou. Představovali slepou vývojovou větev, navazující na starší druhy australopitéků.