Gorazdova (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
typo |
||
Řádek 25:
| commonscat = Gorazdova (Prague)
}}
'''Gorazdova''' ulice na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] v [[Praha|Praze]] spojuje [[Jiráskovo náměstí (Praha)|Jiráskovo náměstí]] a [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]]. Je pojmenována na počest biskupa [[pravoslavná církev|pravoslavné církve]] Gorazda, vlastním jménem [[Matěj Pavlík|Matěje Pavlíka]]
== Historie ==
Vznikla ve vrcholném středověku, kdy se stala hlavní osovou komunikací pod Emauzskou (Břežskou) skálou. Po vytyčení Nového Města pražského roku 1348 se stala součástí osady plavců dřeva a rybářů [[Podskalí]] a byla zaplněna zástavbou druhé fronty domků souběžných s nábřežím pravého břehu Vltavy, s přilehlými zahrádkami. Od 17. století do roku 1947 nesla název ''Podskalská'' a její jižní část sahala až k Podskalské radnici. Po terénních úpravách pro Zítkovy sady z roku 1896 a pro stavbu budov ministerstva stavebnictví a ministerstva práce ve 30. letech 20. století byla parkem rozdělena na dvě části, horní a dolní. Horní Podskalská ulice dostala současný název roku 1947<ref>M. Lašťovka a kol.: ''Pražský uličník'' I, 1997, s. 183</ref>. Zhruba v polovině Gorazdovu ulici rozděluje a v pravém úhlu kříží Trojanova ulice.
=== Hlavní změny ===
Lokalita prošla třemi zásadními etapami změn: kolem roku 1900 byly při asanaci starého Podskalí zbořeny všechny zdejší domky, z některých zůstaly sklepy. Následně byla ulice v letech 1896-1914 zastavěna řadovými nájemnými domy o 5 až 6 poschodích, mnohé financovali bohatí židovští měšťané, kteří se sem přestěhovali ze zbořeného Židovského Města. V únoru 1945 byla ulice postižena bombardováním Emauzského kláštera<ref>http://www.vhu.cz/tragicky-americky-nalet-na-prahu-14-unora-1945/</ref>, při kterém byly zcela zbořeny dva ze čtyř nárožních domů ulice, a většina ostatních staticky narušena natolik, že jejich opravy trvaly až do počátku 60. let. Největší ztrátu památkově cenného domu v Gorazdově 4 (druhý vedle nároží do Jiráskova náměstí) ulice utrpěla roku 1979 v souvislosti s výstavbou stanice metra B Karlovo náměstí - výstupu do Jiráskova náměstí. Tehdy byl zbytečně zbořen vzorový secesní dům architekta Františka Buriánka s bohatou štukovou výzdobou fasády a interiérů a následně jeho stavební parcela s nárožním zbořeništěm využita pro novostavbu Dopravního dispečinku. Na ohradě zbořeniště byla pamětní deska obětem bombardování z roku 1945, která po roce 1979 zmizela.
| |||