'''Knížectví bytomské''' ([[Polština{{Vjazyce2|pl|polsky]] ''Księstwo Bytomskie,'',}} [[Němčina{{Vjazyce2|de|německy]] ''Herzogtum Beuthen''}}), také '''Bytomsko,''', bylo jedno z mnoha knížectví ve [[Slezsko|Slezsku]]. Hlavní město byla [[Bytom]].
Založeno bylo roku [[1281]] oddělením od [[Opolsko|Knížectví opolského]]. Opolsko bylo tehdy rozděleno na tři díly a Knížectví bytomské získal spolu s částí [[Kozelsko|Kozelska]] kníže [[Kazimír Bytomský]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Honzák
| jméno = František
| autor =
| příjmení2 = Pečenka
| jméno2 = Marek
Řádek 60 ⟶ 59:
| jméno3 = František
| titul = Evropa v proměnách staletí
| vydání = 1
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2001
| počet stran = 766
| strany = 141
| isbn = 80-7277-025-X
}}</ref> Již roku [[1289]] se stalo českým lénem, když se Kazimír kvůli sporům se svými bratry obrátil s žádostí o ochranu na [[Václav II.|Václava II.]] Po vymření [[Piastovci|piastovských]] knížat došlo k válkám o následnictví, [[Karel IV.]] přiřkl knížectví Přemyslu Těšínskému. V roce 1430 Bytomsko dobyli husité, ale již v roce 1433 je vyhnal [[Mikuláš Ratibořský]] a územní zisk pak ubránil před [[Seznam opolských knížat|opolskými knížaty]]. Bytomsko pak měnilo často majitele, zprvu přešlo na [[Konrád Olešnický|Konráda Olešnického]]. Roku [[1475]] připadlo [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]], který je zastavil Janovi ze [[Žerotínové|Žerotína]]. Roku [[1498]] se opět spojilo s Opolským knížectvím a roku [[1526]] je získal [[Jiří z Brandenburku-Ansbachu]]. [[Jan Jiří Krnovský]] je pak ztratil kvůli podpoře [[ČeskáČeské válkastavovské povstání|českého povstání]].<ref name=":0" /> V roce 1623 je získal [[Lazar Henckel z Donnersmarcku]]. Součástí [[Země Koruny české|Zemí koruny české]] zůstalo až do roku [[1742]], kdy bylo zabráno Pruskem.
