Verze z 20. 7. 2019, 22:48 editovat Ltosnar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 071 editací m doplněn text a fota k letounu Rogožarski SIM XII-H značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 9. 2019, 07:52 editovat zrušit editaci Ltosnar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 071 editací m doplněno a uspořádáno značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 51: [[Soubor:Walter Major 6 (1936) 3.jpg\|náhled\|Walter Major 6 (1936)]] == Vznik a ~~užití~~vývoj == Slibný, výkonný motor [[Walter Major 4]] z roku 1934 trpěl nepravidelností chodu při nižších otáčkách. Tuto vrozenou vadu se továrně nepodařilo zcela odstranit. Jeho následník, Walter Major 6 na tom byl z tohoto pohledu podstatně lépe. Oba motory měly stejné vrtání (118 mm) a zdvih (140 mm). Lišily se tedy na první pohled jen počtem válců. Oba pocházely z konstrukce prvního řadového, invertního motoru jinonické továrny [[Walter Junior (motor)\|Walter Junior 4]] z roku 1932. Oproti němu při stejném [[Zdvih (technika)\|zdvihu]] měly převrtané válce z [[Vývrt\|vrtání]] 115 mm na 118 mm. Řádek 64: \| strany = 12 \| url = }}</ref> Byl určen pro v tehdejší terminologii tzv. velkou turistiku a akrobacii. Podařilo se i prodat licenci firmě [[Isotta Fraschini V.4\|Isotta Fraschini]] do Itálie, kde se Majory 6 po určitý čas vyráběly. Walter Major 6 byl také proto zastavován do italských letounů, [[dvouplošník]]u Breda Ba.44 a do dvoumotorového, šestimístného [[Dopravní letoun\|dopravního]] [[dolnoplošník]]u Caproni Ca.308 Borea. [[Soubor:Walter Major 6 I, čelní pohled.jpg\|náhled\|Walter Major 6 I, čelní pohled]]▼ Jako ostatní řadové invertní motory byl i Walter Major 6 úspěšný na polském trhu. Byl zastavován továrnou DWL z Varšavy (Doświadczalne Warsztaty Lotnicze) konstrukčního týmu Stanisław Rogalski a Jerzy Drzewiecki do letounů RWD 11 (dvoumotorový, šestimístný [[dopravní letoun]]) a do komerčně velmi úspěšného třímístného, turistického [[hornoplošník]]u RWD 13, který byl vyráběn ve větších sériích pro potřeby polského letectva. RWD 13 byl provozován vojenským i civilním letectvem mnoha států, u vojenských to bylo 9 a u civilních 8 zemí. Rogožarski SIM XII-H (srbsky: Рогожарски СИМ-XII-Х) byl jugoslávský jednomotorový [[Cvičné letadlo\|cvičný letoun]] s dvěma plováky EDO navržený v roce 1938. I tento [[hydroplán]] byl vybaven motorem Major 6. Byl vyráběn v továrně [[Rogožarski]] v [[Bělehrad\|Bělehradě]] a byl určen pro pilotní výcvik v Letectvu armády [[Království Jugoslávie]].<ref>{{Citace periodika▼ \| příjmení = Schmid▼ \| jméno = J. ing.▼ \| titul = Nová jugoslávská letadla Rogožarski▼ \| periodikum = Letectví▼ \| datum vydání = srpen 1938▼ \| ročník = XVIII. (1938)▼ \| číslo = 8▼ \| strany = 320-321▼ \| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:8d89461d-5f10-11e9-9ee1-005056b73ae5▼ }}</ref> ▼ V [[Československo\|Československu]] tento motor měl "nosit" pouze letoun [[choceň]]ské firmy [[Beneš-Mráz\|Ing. P. Beneš, ing. J. Mráz, továrna na letadla]], kde se měl objevit v letounu Beneš-Mráz Be-156 Beta Major. Tento projekt však nebyl realizován.▼ Tímto typem Walter Major 6 končí éra výroby invertních čtyřválců a šestiválců Walter o vrtání 118 a zdvihu 140 mm. [[Soubor:Walter Major 6 (1936) 4.jpg\|náhled\|Walter Major 6 (1936) charakteristiky]] == Popis motoru == [[Řadový motor\|Řadový]] [[Invertní motor\|invertní]], [[Vzduchové chlazení spalovacích motorů\|vzduchem chlazený]] [[Šestiválcový řadový motor\|šestiválcový]] [[Letecký motor\|motor]] s přímým pohonem [[vrtule]] vznikl přirozeným vývojem ze čtyřválcových motorů [[Walter Junior (motor)\|Walter Junior 4]] a [[Walter Major 4]]. S těmito motory jej spojuje jen malá čelní plocha, nízká hmotnost, spolehlivost, trvanlivost a jednoduchá konstrukce ing. [[František Barvitius\|Františka Barvitia]]. Díky podstatně vyššímu výkonu 140-151 kW (190-205 k) byl určen pro větší a rychlejší [[Dopravní letoun\|dopravní]] a [[Spojovací letadlo\|spojovací]] letadla, ale také pro [[Sportovní letadlo\|sportovní]] a [[Vojenské letadlo\|vojenské]] letouny s tažnou popř. i tlačnou vrtulí. [[Metalurgie\|Metalurgicko]]-[[Technologie\|technologické]] vlastnosti použitých materiálů a konstrukční řešení součástí bylo podobné s jeho předchůdcem [[Walter Major 4]]. Dimenze těchto součástí ovšem respektovaly zvětšení motoru o 1/3.<ref>{{Citace periodika Řádek 94 ⟶ 81: \| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:bbeab6ea-5ef9-11e9-a6a7-005056b73ae5 }}</ref> == Operační nasazení == Walter Major 6 byl zastavován do [[Italské království\|italských]], [[Polsko\|polských]] a [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců\|jugoslávských]] letounů. V Itálii to bylo u [[dvouplošník]]u [[Breda Ba.44]] a u dvoumotorového, šestimístného [[Dopravní letoun\|dopravního]] [[dolnoplošník]]u [[Caproni Ca.308 Borea]]. ▲[[Soubor:Walter Major 6 I, čelní pohled.jpg\|náhled\|Walter Major 6 I, čelní pohled]] ▲Jako ostatní řadové invertní motory byl i Walter Major 6 úspěšný na polském trhu. Byl zastavován továrnou DWL z Varšavy (Doświadczalne Warsztaty Lotnicze) konstrukčního týmu Stanisław Rogalski a Jerzy Drzewiecki do letounů [[RWD 11]] (dvoumotorový, šestimístný [[dopravní letoun]]) a do komerčně velmi úspěšného třímístného, turistického [[hornoplošník]]u RWD 13, který byl vyráběn ve větších sériích pro potřeby polského letectva. [[RWD 13]] byl provozován vojenským i civilním letectvem mnoha států, u vojenských to bylo 9 a u civilních 8 zemí. Rogožarski SIM XII-H (srbsky: Рогожарски СИМ-XII-Х) byl jugoslávský jednomotorový [[Cvičné letadlo\|cvičný letoun]] s dvěma plováky EDO navržený v roce 1938. I tento [[hydroplán]] byl vybaven motorem Major 6. Byl vyráběn v továrně [[Rogožarski]] v [[Bělehrad\|Bělehradě]] a byl určen pro pilotní výcvik v Letectvu armády [[Království Jugoslávie]].<ref>{{Citace periodika [[Rogožarski SIM XII-H]] (srbsky: Рогожарски СИМ-XII-Х) byl jugoslávský jednomotorový [[Cvičné letadlo\|cvičný letoun]] s dvěma plováky EDO navržený v roce 1938. I tento [[hydroplán]] byl vybaven motorem Major 6. Byl vyráběn v továrně [[Rogožarski]] v [[Bělehrad\|Bělehradě]] a byl určen pro pilotní výcvik v Letectvu armády [[Království Jugoslávie]].<ref>{{Citace periodika ▲\| příjmení = Schmid ▲\| jméno = J. ing. ▲\| titul = Nová jugoslávská letadla Rogožarski ▲\| periodikum = Letectví ▲\| datum vydání = srpen 1938 ▲\| ročník = XVIII. (1938) ▲\| číslo = 8 ▲\| strany = 320-321 ▲\| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:8d89461d-5f10-11e9-9ee1-005056b73ae5 ▲}}</ref> ▲V [[Československo\|Československu]] tento motor měl "nosit" pouze letoun [[choceň]]ské firmy [[Beneš-Mráz\|Ing. P. Beneš, ing. J. Mráz, továrna na letadla]], kde se měl objevit v letounu Beneš-Mráz Be-156 Beta Major. Tento projekt však nebyl realizován. == Použití vmotoru ~~letadlech~~Walter Major 6 ==▼ * [[Breda Ba.44]]▼ * [[Caproni Ca.308 Borea]]▼ * [[RWD 11]]▼ * [[RWD 13]]▼ * [[Rogožarski SIM-XII-H]]▼ == Technická data == Řádek 128 ⟶ 141: * '''Poměr max. výkonu k hmotnosti (specifická hmotnost):''' 1,2 k/kg (0,86 kW/kg) * '''Specifická výkonnost''': 0,92 kg/k (0,68 kg/kW) ▲== Použití v letadlech == ▲* [[Breda Ba.44]] ▲* [[Caproni Ca.308 Borea]] ▲* [[RWD 11]] ▲* [[RWD 13]] ▲* [[Rogožarski SIM-XII-H]] == Galerie ==

Walter Major 6: Porovnání verzí