Mandžusko: Porovnání verzí

'''Mandžusko''' (česky dříve častěji MančůrieMančurie či Mandžursko, zjednodušená [[čínština]]: 满洲, trad. čínština: 滿洲, [[pchin-jin]]: ''Mǎnzhōu'', [[angličtina|angl.]]: ''Manchuria'', [[japonština|jap.]]: 満州) je historická oblast na severovýchodě [[Čína|Číny]], případně i v přilehlé části [[Rusko|Ruska]], o rozloze kolem 1,5 milionu km². Na severu je ohraničeno subarktickou tajgou a na západě nehostinnou [[Poušť Gobi|pouští Gobi]]. Na východě ho omývá [[Japonské moře]] a na jihu hraničí s [[Korea|Koreou]]. Klima je [[monzun]]ové [[kontinentální podnebí|kontinentální]].

V rámci členění dnešní [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] Mandžusko odpovídá [[Severovýchodní Čína|Severovýchodní Číně]] a název "Mandžusko"„Mandžusko“ se používá jen zřídka, pro své negativní konotace s [[Mandžukuo|japonskou okupací]].

Do [[10. století]] se v Mandžusku střetávali [[Číňané]] a [[Korejci]], poté bylo ovládáno [[Kitani|Kitany]], [[Džürčeni|Džürčeny]] a [[Mongolové|Mongoly]]. Začátkem 15. století si Mandžusko na několik desetiletí podrobila čínská [[dynastie Ming]]. Koncem [[16. století]] sjednotil [[Nurhači]] místní džürčenské [[kmen (sociologie)|kmeny]]. Tak vznikli [[Mandžuové]], kteří propůjčili Mandžusku své jméno. Nurhačiho potomci založili mandžuskou [[dynastie Čching|dynastii Čching]], která do roku [[1911]] vládla Číně. Koncem března 1918 cestoval Mandžuskou drahou přes Mandžusko do korejského Fusanu [[T. G. Masaryk]] na své cestě z Ruska do Ameriky. <ref> PRECLÍK, Vratislav. ''Masaryk a legie'', váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 37 - 4537–45, 70 - 7670–76, 101 - 120101–120</ref> V letech [[1932]]-–[[1945|45]] bylo území (čínského) Mandžuska okupováno [[Japonsko|Japonskem]]. Nejvyšší horou Mandžuska je [[Pektusan]] (současně i nejvyšší hora [[Severní Korea|Severní Koreje]]). Významně Mandžusko popisuje slavný film ''[[Poslední císař]]''.