Hubbleova konstanta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: update značka: školní IP |
|||
Řádek 16:
Rozpínání vesmíru popsané Hubblovým zákonem úzce souvisí s klasickým astronomickým paradoxem, známým jako [[Olbersův paradox]]. Pokud předpokládáme, že vesmír je nekonečný a že obsahuje nekonečný počet rovnoměrně rozprostřených svítivých hvězd, tak každá myslitelná linie [[paprsková optika|přímé viditelnosti]] by měla nakonec končit na povrchu nějaké hvězdy. [[Zářivý výkon]] povrchu není závislý na jeho vzdálenosti, tedy každý bod na obloze by měl mít danou [[barevná teplota|barevnou teplotu]], jako povrch nějaké hvězdy. Nicméně nic takového nepozorujeme. Od 17. století astronomové přicházeli s různými vysvětleními tohoto paradoxu (např. [[termalizace]]), nicméně vysvětlení, které je v současné době všeobecně přijímáno, souvisí právě s tím, že v rozpínajícím se vesmíru dochází k [[Rudý posuv|rudému posuvu]] vlnových délek záření pocházejícího ze vzdálených objektů.
V roce 2013 byla z reliktního záření nepřímo s použitím [[Planck (družice)|sondy Planck]] určena hodnota Hubbleovy konstanty 67,15 ± 1,2 (km/s)/Mpc. Podle novějších měření se tato hodnota neshduje s „přímo“ měřenou hodnotou (pomocí [[cefeida|cefeid]]). V roce 2016 byla přímo určena hodnota 73 (km/s)/Mpc a dosažena dostatečná přenost k odhalení této neshody.<ref>https://www.nytimes.com/2017/02/20/science/hubble-constant-universe-expanding-speed.html</ref>
== Reference ==
| |||