Zážitková pedagogika: Porovnání verzí

Kořeny světové zážitkové pedagogiky leží v původně vojensky-výcvikových kurzech organizace [[Outward Bound]] a v pedagogické filosofii jejího zakladatele [[Kurt Hahn|Kurta Hahna]]. Základními mechanismy ovlivňování chování edukanta jsou učení zážitkem a rozšiřování [[Komfortní zóna|komfortní zóny]]. Myšlenkovým otcem zážitkového vzdělávání byl ovšem [[John Dewey]] (1859–1952), který kritizoval klasické „biflování“ poznatků a zdůrazňoval nutnost zapojení osobních prožitků a vlastních zkušeností. Na jeho myšlenky navázal na začátku sedmdesátých let minulého století [[David Kolb]], podle jehož výzkumů plných 80 % našeho poznání pramení z vlastních zážitků, které si následným racionálním zpracováním přetavíme do podoby obecného poznatku, kterým se pak řídíme.

''Outdoor management training, outdoor training, training'': Trénink manažerských dovedností. Prostřednictvím [[outdoor]]ových (zážitkových) programů lze procvičovat a rozvíjet řadu dovedností, které jsou důležité pro kvalitní manažerskou práci. Tyto dovednosti jsou někdy označovány jako ''Klíčové kompetence''. Patří mezi ně například schopnost komunikovat, kooperovat, řešit problémy, přijmout zodpovědnost atd. Tyto programy jsou většinou určeny menším skupinkám manažerů na různých stupních hierarchie firem. Mívají jasně definované vzdělávací cíle, kterých je dosahováno prostřednictvím modelových situací v podobě týmových úkolů a následných zpětných vazeb a reflexí.