Šin bet: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Neúspěchy: drobné NPOV – „oboustranný“ teror (čl. je o ŠB a jejích metodách, ne o palestinských org.) |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 67:
* Do roku 1983 nebyla Šin bet schopna efektivně zasáhnout proti židovským extremistickým organizacím, byla obviňována ze sympatií k těmto skupinám.
* V letech [[1982]]–[[1983]] působili agenti Šin bet na [[libanon]]ském území, které se po invazi dostalo pod správu Izraele a snažili se zlikvidovat palestinské hnutí odporu. To se jim přes brutální metody boje nepodařilo.
* 12. dubna 1984 vypukla tzv. „[[Aféra autobusu číslo 300]]“ při níž byli zastřeleni dva ze čtyř palestinských únosců a další dva byli zajati. Tisk měl ale k dispozici snímky bití zajatých Palestinců. Šin bet později tvrdila, že zajatí únosci zemřeli cestou do nemocnice. V tisku se objevily spekulace, že byli zabiti agenty Šin bet. Následně byla jmenována Zoreaova vyšetřovací komise, která konstatovala, že na smrti obou únosců se podíleli členové bezpečnostních složek. Šin bet se pokusila odpovědnost svést na armádu, ale celá záležitost skončila stažením obvinění. Dohra celého případu se konala v letech [[1986]]–[[1987]], kdy informace o případu pronikly do tisku. Někteří vysocí představitelé Šin bet byli nuceni odstoupit (dostali však prezidentskou milost).
* Během znovuotevření případu poručíka I. Nafsua odsouzeného za vlastizradu a špionáž bylo zjištěno, že Šin bet si jeho přiznání vynutila [[mučení]]m. Vyšetřování potvrdilo, že tyto metody jsou Šin bet používány pravidelně. [[Landauova komise|Landauova vyšetřovací komise]] konstatovala, že Šin bet používala (minimálně od roku [[1971]]) nepřiměřeně tvrdé metody výslechu. Zároveň ale konstatovala, že s ohledem na charakter boje, který Šin bet vede, je nutné používat „omezený a jasně definovaný psychologický nátlak“. Ve své zprávě z roku [[1994]] vyšetřovatelka M. Ben-Poratová konstatovala, že navzdory nařízením Landauovy komise požívala Šin bet v letech [[1988]]–[[1992]] nepřiměřeně tvrdé metody výslechu. V roce 1999 [[Nejvyšší soud Státu Izrael|Nejvyšší soud]] konstatoval, že Šin bet nemá právo používat při výslechu metody fyzického nátlaku.
* V roce 1995 spáchal židovský extremista [[Jigal Amir]] úspěšný [[Atentát na Jicchaka Rabina|atentát]] na premiéra [[Jicchak Rabin|Jicchaka Rabina]]. Šin bet byla kritizována za selhání. Následně vytvořená [[Šamgarova komise]] konstatovala, že se Šin bet dopustila řady závažných pochybení. Její tehdejší ředitel [[Karmi Gilon]] v důsledku atentátu rezignoval.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[BBC]]
| |||