Ačkoli se z pohledu napětí jeví toto mechanické usměrňování elektřiny dvoustavové, kartáč musí nabývat tří stvůstavů:
* V kontaktu s předešlou lamelou komutátoru,
* v kontaktu s následující lamelou,
* bez kontaktu na izolačním rozhraní mezi dvěma lamelami.
V praxi je žádoucí mít izolační přechodzpřechody mezi lamelami co nejužší, a zároveň mít lamely i kartáče co nejširší. I proto mívají kartáče obdélníkový průžez. Rozměr lamel je dán kompromisem mezi proudovou hustotou na lamelách a rozměry stroje: Průměr válcové plochy komutátoru má i svá omezení shora: Nejen konstrukční royměrovérozměrové, ale fyzikální, protože při vyšších otáčkách a větším poloměru už jsou odstředivé síly značné. Například v nebezpečném stavu odbuzeného ss. [[motor naprázdno|motoru naprázdno]] sice klesá výkon, zato však rostou otáčky teoreticky do nekonečna. Takto již došlo k tragickým nehodám ve strojovnách a k úmrtím.
Kartáč potřebuje ještě třetí stav, kdzkdy přeskakuje z jedné lamelzlamely na druhou. A aby při tom nezkratoval dílčí vinutí mezi daným párem sousedních lamel, jsou komutátory například konstruované pro jednosměrné otáčení, nereverzibilně, tedy se šíkmýmišikmými ploškami. Kartáče pak po nich klouyajíklouzají a seskakují jako po schodech, yaza charakterístickéhocharakteristického cvakavého zvuku. Tím je odstraněna souvislost mezi například milimetrovou iyolačníizolační vrstvou (např. slídy) mezi lamelami a několika milimetrovou délkou kartáče. Stále však platí, že nemá smzslsmysl, aby byl kartáč delší, než je délka lamely: To by dokonce mohl zkratovat i dvě dílčí mezilamelová vinutí.
Zpětný běh takového stroje by ho ale poškodil: Hrany kartáčů a (zešikmených) lamel. Takové stroje je nevhodné protáčet na druhou stranu byť i jen ručně, ačkoli pro demonstraci silně odlišného zvuku nováčkům by ještě k poškození dojít nemělo.
