Česká přídavná jména: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Skloňování: historie, další úpravy značka: editor wikitextu 2017 |
m →Historie: +odkazy značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 307:
=== Historie ===
{{Viz též|Historický vývoj češtiny}}
Přídavná jména se v [[Praslovanština|praslovanštině]], podobně jako v jiných [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazycích]] (viz např. skloňování v [[Latina|latině]] či [[Řečtina|řečtině]]), skloňovala podle stejných vzorů jako podstatná jména, například ''dobrъ, dobra, dobru ''atd. Takové skloňování se označuje jako '''jmenné'''.
Později se vyvinul druhý typ skloňování, označovaný jako '''složený'''. Ke jmenným (krátkým) tvarům se připojovaly ještě tvary odkazovacího zájmena ''jъ, ja, je'', které plnily funkci určitého členu – srov. např. s tvary [[Ruština|ruských]] přídavných jmen: добрый (''dobryj''), добрая (''dobraja''), доброе (''dobroje''). Jmenné tvary odkazovaly k neurčitým skutečnostem, zatímco složené tvary ke skutečnostem určitým. V [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanských jazycích]] se dosud v mužském rodě rozlišuje (i když omezeně) určitý a neurčitý význam složených a jmenných tvarů.
Původně se skloňovaly obě části složeného přídavného jména: ''dobrъ-jъ, dobra-jego, dobru-jemu ''atd.
| |||