Jihočeské pánve: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava odkazu Baba |
m doplnění |
||
Řádek 3:
| obrázek = Horusický.jpg
| popis1 =
| popisek2 = Krajina v okolí Horusického rybníka
| maxnázev = [[Baba (583 m)|Baba]]
| maxvýška = 583
Řádek 10:
| nadřaz = [[Česko-moravská subprovincie]]
| podřaz = [[Českobudějovická pánev]], [[Třeboňská pánev]]
| soused = [[Šumavská
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]
Řádek 20:
== Členění ==
Asymetrickou hrástí [[Lišovský práh|Lišovského prahu]] jsou rozdělěny na [[Českobudějovická páne|Českobudějovickou pánev]] na západě a na [[Třeboňská pánev|Třeboňskou pánev]] na východě.
== Vznik ==
Jihočeské pánve vznikly jako rozsáhlá sníženina působením tlaku od jihu v počátcích alpinského vrásnění. První poklesy zemských ker podél hlubinných zlomů jsou datovány do začaly už koncem křídy v období před 100 miliony lety, a pak pokračovaly téměř do současnoti. Koncem druhohor se Jihočeské pánve staly dnem moře. Později z výzdvihem Českého masivu zaplavovaly pánevní prohlubně sladkovodní jezero s odtokem k jihu. Svoji dnešní podobu začaly pánve získávat až koncem třetihor asi před 4 miliony let.
== Vodstvo ==
Jihočeské pánve se rozkládají v povodí Vltavy, Otavy a [[Lužnice]]. Nacházejí se v nich největší české [[rybník]]y [[Rožmberk]], [[Horusický rybník]], [[Bezdrev]], [[Dvořiště (rybník)|Dvořiště]], [[Velký Tisý]], [[Záblatský rybník]], [[Dehtář]], [[Staňkovský rybník]], [[Velká Holná]], [[Svět (rybník)|Svět]], [[Koclířov (rybník)|Koclířov]], [[Kačležský rybník]], [[Opatovický rybník]].
== Klimatické podmínky ==
Průměrná teplota v oblasti Jihočeských pánví se pohybuje mezi 7,5 - 8,5 °C. Průměrný objem ročních srážek činí asi 600-650 mm.
== Podívejte se též na ==
Řádek 30 ⟶ 36:
[[Kategorie:Jihočeské pánve]]
[[Kategorie:Pohoří v Česku]]
[[Kategorie:Okres České Budějovice]]
| |||