Blansek: Porovnání verzí

Hrad Blansek založil olomoucký biskup [[Bruno ze Schauenburku]] ve 2. polovině [[13. století]]. Poprvé se hrad výslovně uvádí roku [[1275]]. Hrad se stal centrem lenního obvodu s více jak 30 [[Manská soustava|many]]. Jako léno byl Blansek udělován až od konce 14. století, kdy na Moravě došlo k [[moravské markraběcí války|markraběcím válkám]]. Prvním leníkem byl [[Erhart ze Skal|Erhart z Kunštátu a ze Skal]], kterému hrad svěřil roku [[1396]] biskup [[Mikuláš z Riesenburka]]. Od roku [[1400]] měl hrad v zástavě [[Aleš z Kunštátu a Lysic]], v letech [[1417]]–[[1420]] ho držel [[Vilém Zajíc z Valdeka na Židlochovicích|Vilém Zajíc z Valdeka]] a v letech [[1420]]–[[1435]] rod [[Páni ze Studnic|ze Studnice]]. Za [[husitské války na Moravě|husitských válek]] se stal Blansek jedním z opěrných bodů biskupa [[Jan XII. Železný|Jana Železného]] proti husitům. Spolehlivé zprávy o dobývání hradu za husitských válek neexistují, dle tradice prý byl hrad dobýván při husitském tažení roku [[1424]] a poté roku [[1431]]. K dobytí však pravděpodobně nedošlo nebo hrad nebyl poškozen tak, aby nebyl dále obyvatelný. Hrad měl slíben do zástavy [[Vok V. z Holštejna]], avšak biskup [[Pavel z Miličína]] si ho ponechal pro příslušníky svého rodu. Roku [[1440]] se na hradě konal sjezd biskupských [[Léno|leníků]]. V roce [[1461]] je uváděn jako pustý. Hrad byl zničen požárem. Ještě se traduje, že za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl uzpůsoben provizorně k obraně proti Švédům.{{Zdroj?}}

Hrad sestává z vlastního jádra o rozměrech 70×25 metrů, které obsahovalo i palác. Tato část hradu (leží přímo nad údolím, kudy vede silnice k Punkevním jeskyním) vznikla v 13. století, za biskupa Bruna. Někdy před rokem [[1349]] bylo k hradu přistavěno rozsáhlé [[Předhradí (hrad)|předhradí]], které je od hlavního hradu odděleno dvojitým příkopem. Z původního hradu se zachovaly zbytky paláce a hradby, zřetelné jsou i zbytky předhradí. V

Ve 30. letech [[20. století]] se z bezpečnostních důvodů strhávala část chátrajícího zdiva, aby nedošlo k jeho zřícení na silnici k Punkevním jeskyním, které se v té době právě zpřístupňovaly pro veřejnost. Havarijní stav zříceniny přetrval až do 21. století, koruny zdiva jsou rozvolněné a zbytkům objektu hrozí zřícení do údolí řeky Punkvy.<ref>{{Citace elektronické monografie